Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Slovensko definitivně ruší sporné amnestie. Vyšetřování únosu prezidentova syna už bránit nebudou

Slovensko definitivně ruší sporné amnestie. Vyšetřování únosu prezidentova syna už bránit nebudou
 

Slovenský ústavní soud  potvrdil rozhodnutí parlamentu o zrušení kontroverzních amnestií, které dosud znemožňovaly kromě jiného vyšetřit zavlečení syna bývalého prezidenta Michala Kováče v roce 1995 do Rakouska. V tiskové zprávě o tom informoval ústavní soud. Slovenské soudy tak budou moci znovu otevřít případ Kováčova únosu, z něhož byla v době vlády premiéra Vladimíra Mečiara podezřelá slovenská tajná služba SIS.

Usnesení o zrušení zmiňovaných amnestií schválil slovenský parlament letos v dubnu. Tomuto rozhodnutí předcházela ústavní novela, podle které anulaci amnestií automaticky posoudí ústavní soud. Podle portálu tvnoviny.sk osm z deseti ústavních soudců podpořilo zrušení amnestií.

Slovenská prokuratura již v roce 2000 podala v souvislosti s únosem obžalobu na 13 osob, včetně bývalého šéfa SIS Ivana Lexy. Soud trestní stíhání ale zastavil právě kvůli amnestiím. Ty vydal v roce 1998 Mečiar, který tehdy vykonával i některé prezidentské pravomoci, neboť Slovensko přechodně nemělo hlavu státu.

Zavlečením Kováčova syna do Rakouska chtěla SIS podle některých informací zdiskreditovat tehdejšího prezidenta Kováče, který kritizoval Mečiarovu vládu. Na Kováče mladšího byl v té době v Německu vydán zatykač kvůli údajné zpronevěře v bratislavské firmě Technopol, rakouský soud ho ale německé prokuratuře nevydal a vrátil ho na Slovensko. Německá justice pak stíhání Kováče mladšího zastavila.

Mečiarovy amnestie se vztahovaly rovněž na aféru kolem zmařeného referenda o vstupu země do NATO a i v této části je parlament anuloval.

Spolu se zrušením Mečiarových amnestií parlament zmiňovaným usnesením zrušil i milost, kterou v aféře Technopol prezident Kováč udělil svému synovi. Bývalý prezident, který zemřel loni ve věku 86 let, tak podle dřívějších informací rozhodl proto, aby slovenské úřady vrátily pas jeho synovi a ten mohl vycestovat do Německa k výpovědi. V současnosti Kováč mladší pracuje ve slovenské diplomacii.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1