Slovensko před volbami: Spojí se Směr s extremisty? Nastat by mohl i Zemanův scénář | info.cz

Články odjinud

Slovensko před volbami: Spojí se Směr s extremisty? Nastat by mohl i Zemanův scénář

Slovenská vláda v úterý podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře. Podle slovenského politologa Marka Rybáře bylo vyvolání hlasování nesmyslným krokem, neboť Slovensko se nachází necelých šest měsíců před volbami. Jaké jsou základní trendy, které mohou výsledek voleb ovlivnit? Navzdory roztříštěné a nepřehledné politické krajině na Slovensku Rybář indentifikuje tři základní politické proudy: sociálně-konzervativní, krajně pravicový a liberální. Maďarské menšině naopak hrozí, že nebude poprvé od roku 1990 v parlamentu zastoupena. A přestože je v danou chvíli více otázek než odpovědí, Rybář nevylučuje povolební alianci Směru-SD s některou z extremistických formací.

Slovenská opozice se v úterý neúspěšně pokusila vyslovit nedůvěru vládě. Je za tím nějaké zásadnější přeskupování sil, anebo to považujete za standardní pokus opozice bez šancí na úspěch?

Podle mě to hlasování de facto nedává smysl. Slovensko je šest měsíců před parlamentními volbami, takže i kdyby se opozici podařilo vládě vyslovit nedůvěru, je skoro jisté, že by ji prezidentka Čaputová pověřila, aby zemi dovedla k řádným volbám. Navíc, pokud vládne kabinet v demisi, nemůžete odvolávat jednotlivé ministry. V zásadě jde tedy o politické gesto opozice, která o sobě prostě musí čas od času dát vědět. Přesto musím říct, že tomu úplně nerozumím. Je to jistě určitý způsob, jak mobilizovat své voliče, volby jsou ale až za šest měsíců, za tu dobu se toho stane ještě hodně.

Přesto, jak vidíte šance Směru, respektive aliance stran, které nyní tvoří vládní koalici?

Strašně těžko se to nyní odhaduje. Stranická scéna je mimořádně roztříštěná, což znamená, že ty volby jsou do jisté míry náhoda. Jako kdybyste hrál kostky, taky dopředu nevíte, co vám padne. Zlehčuji, jsou tam ale čtyři nebo pět nových stran, které mají reálnou šanci dostat se do parlamentu. Záležet bude také na tom, kdo se tam nedostane. Teprve pak se to bude skládat.

A jak byste tedy popsal základní trendy, pokud jde o poslední dva roky?

Základní a dlouhodobý trend je klesající podpora Směru. Zatímco ještě někdy před sedmi lety stranu podporovalo přes čtyřicet procent voličů, dnes osciluje okolo dvaceti procent. Jejich podpora je tedy nyní méně než poloviční. Proměňuje se také vnitrostranická situace. Donedávna byl dominantním aktérem Robert Fico, který stranu držel pevně v rukách a jednoznačně ji řídil. Dnes to už tak úplně neplatí. Situace uvnitř Směru není ani zdaleka tak přehledná.

Robert Fico je sice stále předsedou strany, avšak není už premiérem. Formálně se to tedy jeví tak, že je stále hlavní postavou strany, zvnějšku to ale spíše vypadá, že mu nejde ani tak o stranu, jako spíše o osobní mstu za pád, který prodělal. Fico se nyní ze všeho nejvíc řídí strategií, která má minimalizovat politické škody. Ostatně začátkem roku chtěl „zmizet“ na Ústavní soud. Jasně tudíž dává najevo, že svou budoucnost v politice nespatřuje, přitom v ní být ještě musí. Je to zvláštní situace, myslím ale, že Fico hledá únikovou cestu.  

Logická otázka tedy zní: povede Fico Směr do voleb jako lídr?

Je to stále ještě otevřené. Jedna možnost ale je, že jedničkou na kandidátce Směru bude předseda vlády Peter Pellegrini. Otázkou však není pouze to, kdo povede kandidátku, ale kteří další politici se na ni dostanou. A pokud mohu zvenčí soudit, právě složení kandidátky Směru bude pro volby určující. Nechci mluvit hned o dvou křídlech ve Směru, těch skupin je tam více, a právě to, jak Směr vybalancuje složení kandidátky tak, aby uspokojil jednotlivé zájmové skupiny, bude rozhodující.

Ve hře je také ještě pořád to, že Pellegrini bude kandidovat za vznikající stranu, kterou zakládá bývalý ministr zdravotnictví ve třetí vládě Roberta Fica Tomáš Drucker. A přestože se mi jeho projekt jevil neperspektivní, nelze vyloučit, že uspěje. Drucker má v nejbližších dnech představit svůj tým lidí, údajně budou jeho součástí také současní poslanci z několika různých stran.

Včetně Směru?

To je právě to. Pokud se ve Směru nenajde cesta k dohodě, je ve hře odchod několika lidí k Druckerovi.

Vraťme se tedy k dalším základním trendům vedle klesající podpory Směru…

Dalším základním trendem je úbytek hlasů pro maďarské strany. Strana maďarské koalice (SNK) je dlouhodobě pod pěti procenty, úbytku hlasů ale čelí také vládní MOST-HÍD Bély Bugára. Lídři obou formací se nějaký čas pokoušeli o dohodu na předvolební alianci, nakonec z toho ale sešlo, neboť se nebyli schopni shodnout na rozdělení míst na kandidátce. Výsledek může být takový, že poprvé od roku 1990 nebude maďarská menšina v parlamentu reprezentována.

Dalším dlouhodobým trendem je stoupající podpora pro extremistické strany. A nemyslím tím pouze Kotlebu, tam je to jednoznačné. Za radikální subjekt lze ale také označit stranu Sme rodina Borise Kollára. Je to opoziční, radikálně konzervativní formace. Její stěžejní agenda je protiimigrantský apel, proti politice Angely Merkelové, proti Evropské unii. V zásadě usiluje o sociálně konzervativní segment slovenské společnosti, zčásti možná cílí na voliče Směru.

A stále je také otázka, zda do voleb se svojí novou stranou nepůjde také Štefan Harabin. Poslední prezidentské volby, v nichž Harabin kandidoval, totiž ukázaly, že má slušný potenciál: hlasovalo pro něj v prvním kole necelých patnáct procent voličů. Neříkám, že by se všechny tyto tři strany do parlamentu dostaly, celkově je ale jasné, že v součtu extremisté posilují.

Kolik procent voličů jsou podle vás tyto tři formace v součtu schopny oslovit?

Těžko říct, v prezidentských volbách dostali ale Harabin s Kotlebou celkem čtvrtinu hlasů. Parlamentní volby jsou pochopitelně něco jiného, ale někde mezi dvaceti a pětadvaceti procenty by se tyto strany pohybovat dohromady mohly.

A co Progesivné Slovensko?

Ano, liberální proud slovenské politiky. Do voleb jde v předvolební koalici s uskupením Spolu, v předvolebních průzkumech je aktuálně tato koalice druhá za Směrem s podporou okolo patnácti procent voličů. A přestože mají také své problémy, je faktem, že za sebou mají dvoje vítězné volby. Vyhráli volby do Evropského parlamentu a mají svou prezidentku.

Jak vlastně volba Zuzany Čaputové za prezidentku ovlivnila politickou krajinu na Slovensku?

Progesivné Slovensko je první stranou, která dokázala po mnoha letech porazit Směr v celostátních volbách. Jistě, Fico prohrál minulou prezidentskou volbu, tehdy proti sobě ale neměl stranického kandidáta. Ukázalo se tedy, že se proti Ficovi dokáže kromě extremistické části slovenské společnosti mobilizovat také ta umírněná. Zároveň jde o lidi, kteří v současném parlamentu prakticky nejsou reprezentováni. Typově jde o ty, kteří (by) volili třeba Mikuláše Dzurindu.  

A pokud jde o trendy, je tady také nová strana bývalého prezidenta Andreje Kisky Za ludí. A přestože ještě nelze hovořit o nějaké ustálené podpoře, pohybuje se někde mezi šesti až osmi procenty. V současném parlamentu pak není Křesťansko-demokratické hnutí (KDH), je přitom vysoce pravděpodobné, že se tam po příštích volbách vrátí. Už v komunálních a regionálních volbách se ukázalo, že KDH posiluje.

Pokud sledujete interakce jednotlivých aktérů, jaký je váš odhad, pokud jde o případnou alianci Směru s některou extremistickou formací? Jednoduše řečeno: pokud by neposkládal většinu na současném půdorysu, myslíte si, že by byl ochoten sestavit vládu byť třeba jen s tichou podporou některé z těchto stran?

Myslím si, že ano. Ještě asi před půl rokem bych odpověděl záporně, z toho, jak se ale vyjadřuje v posledních měsících, odvozuji, že by toho byl Fico schopný. Pochopitelně nelze odhadnout, co by to znamenalo dovnitř Směru. Potřeba je ale připomenout, že Fico poskládal už v roce 2006 vládu s HZDS a SNS. A pozice tehdejší SNS je srovnatelná se současnou pozicí Mariana Kotleby. A Fico to tehdy ustál. Pokud by neměl jinou možnost a vybalancoval to dovnitř strany, určitě by to zkusil znovu.

Jinak řečeno se může stát, že by kandidátka onoho umírněného Slovenska v roli prezidentky byla nucena jmenovat vládu s podporou, anebo dokonce přímou účastí extremistů…

To jsem chtěl právě dodat. Záležet bude také na tom, jaký postup po volbách zvolí Zuzana Čaputová. Na Slovensku je to v tomto podobné jako v České republice. Největší vliv má prezidentka v čase, kdy se formuje vláda. A Čaputová nebude nijak ústavně vázaná, koho má pověřit sestavením vlády. A já si dokáži představit divoký scénář podobný tomu, jako když Miloš Zeman jmenoval vládu Jiřího Rusnoka, aniž by pro ní měl vyjednanou většinu ve sněmovně. Nic nenasvědčuje tomu, že takový scénář Čaputová preferuje, avšak pokud by hrozila koalice za účasti extremistů, je potřeba s něčím podobným na způsob takovéto prezidentské vlády počítat.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud