Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Slovenský vzdušný prostor nadále pod ochranou dosluhujících sovětských stíhaček

Slovenský vzdušný prostor nadále pod ochranou dosluhujících sovětských stíhaček

Ačkoliv Slovensko od roku 2015 jedná o dodávce nových stíhacích letounů, bude ptrně několik dalších let využívat staré sovětské MiGy, uvedl to dnes ministr obrany Petr Gajdoš. Bratislava dosud neuzavřela ani tendr na nové vojenské radary, které by nahradily zastaralé přístroje sovětské produkce.

Předchozí kabinet současného slovenského premiéra Roberta Fica zahájil před třemi lety jednání se Švédskem o pronájmu bitevníků JAS-39 Gripen. Po volbách z roku 2016 ale jednání začala znovu a nynější vedení ministerstva obrany dostalo také nabídku na americké stroje F-16.

Rozhodnutí o výběru ze zmiňovaných dvou typů letounů má vláda přijmout již letos. Gajdoš řekl, že armáda bude využívat stávající sovětské stíhačky MiG-29 do doby, než dostane nové stroje a než se na ně přeškolí piloti. Platnost stávající servisní smlouvy s Ruskem ohledně migů skončí v roce 2019, podle Gajdoše by prostřednictvím prodloužení této smlouvy měla být zajištěna ochrana vzdušného prostoru země i po roce 2020.

Gripeny využívá také česká armáda. Česko loni uzavřelo se Slovenskem smlouvu o spolupráci při vzájemné obraně vzdušného prostoru, která například umožňuje pilotům z jedné země zasáhnout za použití zbraní na území druhého státu bývalého Československa proti narušiteli vzdušného prostoru. Letos v lednu ministryně obrany Karla Šlechtová během návštěvy Bratislavy podepsala s Gajdošem prováděcí dohodu ke zmiňované smlouvě. Podle obou ministrů naplnění dohody nebrání skutečnost, pokud by armády obou zemí využívaly rozdílné typy stíhaček.

Slovensko dosud neuzavřelo ani tendr na tři nové radary pro armádu, které mají nahradit modernizované stroje sovětské produkce. Soutěž za 60 milionů eur (1,5 miliardy Kč) země vyhlásila v roce 2015. Tehdejší vedení slovenského ministerstva obrany vypsání soutěže zdůvodnilo blížícím se koncem životnosti radarů s ohledem na unijní sankce vůči Rusku.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1