Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Slučování rodin běženců: Merkelová se s SPD dohodla na tisícovce příbuzných měsíčně

Slučování rodin běženců: Merkelová se s SPD dohodla na tisícovce příbuzných měsíčně

Konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a sociální demokracie (SPD) našly shodu na slučování rodin běženců s doplňkovou ochranou, což byla dosud jedna z největších překážek koaličních rozhovorů. Počínaje srpnem bude podle serveru Spiegel Online i dalších médií do Německa moci přicházet až 1000 rodinných příslušníků těchto migrantů měsíčně.

Slučování rodin běženců, kteří nedostali status uprchlíka, ale jen doplňkovou ochranu velká koalice CDU/CSU a SPD v březnu 2016 na dva roky přerušila kvůli vysokému počtu běženců, kteří v té době do Německa přicházeli. Tehdejší zákonné opatření už brzy vyprší, a proto obě uskupení musela co nejrychleji najít nové řešení. Parlament by o něm měl rozhodnout už ve čtvrtek.

Nakonec se strany dohodly na tom, že do 31. července letošního roku ještě slučování rodin běženců s doplňkovou ochranou nebude možné. Od dalšího měsíce už ano, i když zůstane dlouhodobě omezené počtem 1000 rodinných příslušníků měsíčně. SPD prosadila také opatření, které má usnadnit slučování rodin ve složité humanitární situaci.

720p 360p
Wir schaffen das nicht: Éra Merkelové končí. Evropa ztrátí ženu, která si poradila i s Putinem

U lidí, kteří mají status uprchlíka, bylo slučování rodin možné i v uplynulých dvou letech. Loni do konce listopadu touto cestou do spolkové republiky přišlo zhruba 85 000 rodinných příslušníků uprchlíků. Odhaduje se, že za lidmi s doplňkovou ochranou by do Německa mohly celkem dorazit zhruba desítky tisíc nejbližších příbuzných.

Do spolkové republiky v posledních letech oproti dřívějšku přichází výrazně méně rodinných příslušníků uprchlíků v poměru k jejich celkovému počtu. Za každým Syřanem tak v průměru dorazilo 0,43 člena rodiny, za každým Iráčanem 0,3 a za každým Afgháncem 0,13.

Už v sondovacích rozhovorech se strany velké koalice dohodly také na tom, že by do Německa nemělo přicházet více než 180 000 až 220 000 běženců ročně. Zároveň by ale každý migrant měl mít možnost podat žádost o azyl.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1