Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Smrtelné Středomoří: Při cestě do Evropy umírají migranti dvakrát častěji než dřív

Smrtelné Středomoří: Při cestě do Evropy umírají migranti dvakrát častěji než dřív

Hlavní středomořská trasa je pro migranty, kteří se z Libye snaží dostat do Evropy, mnohem smrtelnější než dříve. Zatímco v první půlce loňského roku jich na cestě zemřelo 1,2 procenta, letos je to již 2,1 procenta, informuje studie Fatal Journeys Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). 

Čísla jen ilustrují frustraci, které migranti čelí. Jejich domovy často ničí hladomory, ozbrojené skupiny či epidemie nemocí. V záchytných centrech v Libyi, kde čekají na cestu do Itálie, čelí mnohdy nesnesitelným podmínkám – vydírání, znásilňování, násilí. A ve chvíli, kdy vyjedou na moře do vysněné Evropy, je čeká smrtelná ruská ruleta.

„Modus operandi pašeráků je takový, že vyjedou na širé moře,“ komentuje zprávu pro server INFO.CZ ředitelka české pobočky Mezinárodní organizace pro migraci Lucie Sládková. „A když se dostanou do mezinárodních vod, tak je přeloží do menších člunů, ukáží jim směr a jejich osud už je dál nezajímá. Peníze mají v kapse,“ vysvětluje odbornice.

V absolutních číslech je počet utonulých migrantů ve Středomoří letos zatím nižší, než byl v prvních šesti měsících loňského roku, je to kvůli celkovému poklesu migrace. Loni zahynulo 2946 migrantů, letos se toto číslo snížilo na 2259. Na úbytku se částečně podílel i fakt, že počet zachráněných migrantů letos vzrostl téměř o čtvrtinu, tvrdí studie IOM.

Ze statistik rovněž vyplývá, že zatímco za první dva kvartály loňského roku zaznamenala Organizace u centrální středomořské cesty 45 nehod lodí, při nichž průměrně zahynulo 55 migrantů, letos to bylo 118 nehod, při nichž průměrně zemřelo 18 migrantů. Nezisková organizace v tomto smyslu poukázala na fakt, že letos zaznamenala mnohem méně případů, kdy se s uprchlíky potopí velké lodě. „Je to ale dané i tím, že letos jsme měli lepší data,“ vysvětluje Sládková.

Utonulí uprchlíci ve Středomoří tvoří naprostou většinu všech migrantů, kteří se na světě utopí. „Během prvního pololetí 2017 jsme zaznamenali po celém světě 3110 mrtvých nebo nezvěstných uprchlíků,“ uvádí zpráva IOM. Přestože toto číslo je poněkud nižší než loni, riziko smrti se u některých migračních tras, například ve Středomoří, zvýšilo,“ dodává zpráva.

I proto je třeba se podle Sládkové tématu migrantů dále věnovat. Přestože recept na vyřešení krize není lehké nalézt, uplatňováním určitých principů je bylo možné dostat krizi alespoň částečně pod kontrolu. „Myslím, že je třeba se především zaměřit na tvrdý boj proti pašerákům a organizacím, které migranty zneužívají,“ míní Sládková.

„Dále je třeba vysvětlovat těm migrantům v zemích původu, že ne všichni mají tu možnost dosáhnout na život v Evropě a že existuje možnost, že se budou muset vrátit a podniknou tu cestu vlastně zbytečně. A poté je třeba zlepšovat podmínky v zemích původu a pokud možno ještě lépe spolupracovat v rámci mezinárodních organizací, které se uprchlictvím zabývají,“ uzavírá expertka.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1