Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Smutný rekord: Uprchlíků ve světě dál přibývá, je jich 69 milionů. Polovina jsou děti

Smutný rekord: Uprchlíků ve světě dál přibývá, je jich 69 milionů. Polovina jsou děti

Ve světě bylo loni kvůli válečným konfliktům, násilí a pronásledování na útěku 68,5 milionu lidí, což je rekordní údaj pátý rok po sobě. Asi polovina běženců jsou děti. Oznámil to dnes Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Velký podíl na vysokém počtu uprchlíků mají konflikty v Africe a také útěk statisíců barmských Rohingů do Bangladéše.

Nových uprchlíků bylo loni mezi běženci 16,2 milionu, což znamená, že denně z domovů ve světě prchá v průměru na 44.000 lidí. Ze zprávy úřadu OSN také vyplývá, že 85 procent uprchlíků se zdržuje v rozvojových zemích, a to i v těch nejchudších. Není tedy pravda to, co si někteří myslí, totiž že uprchlickou krizí jsou postiženy rozvinuté země, napsala agentura Reuters.

"Ocitli jsme se v okamžiku, kdy je třeba nucenému přesídlování čelit jiným a globálnějším způsobem, tak aby státy a společenství nezůstaly v těchto situacích osamocené," řekl vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi.

Kvůli tomu, aby unikli konfliktu nebo pronásledování, odešlo v roce 2017 z domovů 25,4 milionu lidí, což je téměř o tři miliony více než v roce 2016. O 300.000, na 3,1 milionu lidí, stoupl počet těch, kteří na konci loňského roku čekali na udělení statusu uprchlíka. Jediný z dílčích údajů, který se nezvýšil, je množství lidí, kteří sice opustili své domovy, ale zůstali ve své zemi. Je jich 40 milionů, což je méně než bylo v roce předchozím. Těchto "domácích běženců" má nejvíce Sýrie, za ní pak je Kolumbie, Kongo a Afghánistán.

Více než pětina uprchlíků jsou Palestinci a ostatní jsou především z pěti zemí: ze Sýrie, Afghánistánu, Jižního Súdánu, Barmy a Somálska.

Z pohledu absolutních čísel nejvíc uprchlíků přijalo Turecko, na jehož území je 3,5 milionu běženců, hlavně Syřanů. Z pohledu poměru k domácí populaci je uprchlíky ale nejvíce zatížen Libanon.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1