Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sophiina volba: Afghánská migrantka řekla kvůli životu v Německu sbohem manželovi i dětem

Sophiina volba: Afghánská migrantka řekla kvůli životu v Německu sbohem manželovi i dětem

Nazífa, která před rokem uprchla z Afghánistánu s manželem a dvěma malými holčičkami, se po překonání těžké cesty dostala do uprchlického tábora Malakasa v Řecku. V zemi ale rodina zůstat nechtěla – jejich snem byl život v Německu. Nazífa navíc čekala třetí dítě, které chtěla porodit až tam. Sumu, kterou si řekli pašeráci, pro ně ale byla příliš vysoká. Matka dvou dětí tak musela udělat nejtěžší rozhodnutí v životě. Do Německa odjela sama a děti s manželem nechala v Řecku s tím, že za ní přijedou. Její příběh přinesla televize BBC.

„Náš plán byl dostat mě do Německa, co nejdřív to bude možné. Chtěli jsme, aby se naše dítě narodilo v Německu,“ vysvětluje odhodlání dostat se na západ Evropy Nazífa. Cena pašeráků ale byla příliš vysoká. Za oba dva si řekli nejméně 6000. Zaplatit mohli jen polovinu.

„Řekl: ‚Jestli máš peníze pro jednoho, pojede jenom jeden. Jestli máš peníze pro dva, pojedou dva‘,“ tlumočil manželce nabídku pašeráků Latíf. Pokud by jel jen jeden z nich, zaplatili by 3500 eur. Nazífa tak stála před nejtěžším rozhodnutím v životě.

„Nikdy jsem si nedokázala představit, že by takový den mohl přijít,“ popisuje své tehdejší pocity. „Pro matku je nejsladší období čas, který může strávit se svými dětmi,“ říká s tím, že tehdy začalo její utrpení.

Na nádraží Athénách tak Nazífa nastoupila do vlaku směr Německo. Loučení s manželem a malými holčičkami jí trhalo srdce. „Říct svým dětem sbohem pro mě bylo opravdu těžké. Nesnesitelné,“ popisuje trýznivý okamžik Nazífa. Celou cestu do Německa probrečela. „Měla jsem pocit, jako by na mě spadla všechna tíha světa,“ vzpomíná.

Na dlouhé smutky ale nebyl čas. Nazífa se musela soustředit na to, aby se dostala přes hraniční kontrolu. „Pašerák mi koupil oblečení. Boty na vysokém podpatku a džíny, použila jsem také krém a tvářenku. Sundala jsem si kapuci, abych ukázala vlasy. Je to hřích, ale musela jsem to pro jednou udělat,“ popisuje chvíle při hraniční kontrole. Zde ale přišel zlomový okamžik.

Německý pohraničník si vzal její falešný doklad totožnosti a fotku porovnal s jejím obličejem. „Začala jsem se bát a pomyslela jsem si, že je hra u konce. Fotka na dokladu se mi nepodobala, tak se mě zeptal, jak se jmenuji, protože mi pašeráci dali falešné jméno,“ vzpomíná. Pak ji policista vzal do kanceláře. „A tam mi řekl: ‚Běž pryč a nevracej se‘,“ popisuje okamžik, kdy jí bylo jasné, že cesta do Německa byla zbytečná.

Nazífa tak neporodila v Německu, jak si přála, ale v uprchlickém táboře v Řecku. Zde se konečně setkala se svými dvěma dcerami a manželem. V kempu v Malasce tak s rodinou strávila 18 měsíců. Cestu na Západ ale nevzdala – napodruhé se chtěla do Německa dostat už se svým novorozeným dítětem.

„Možná se teď chvíli neuvidíme, ale pokusím se vás dostat za mnou, co nejdřív to bude možné. Do té doby ale musíš tatínkovi hodně pomáhat,“ vysvětluje malé dceři na videu pořízeném britskou televizí. Dcerka s příslibem souhlasí a dodává, že jí bude maminka „strašně chybět“.

Skutek, který je pro ženy západní společnosti nepochopitelný, Nazífa vysvětluje tím, že se tak obětuje pro lepší život jejích dětí. „To je to, čím se sama přesvědčuji.“ Odjezd manželky je těžký i pro Latífa, který si s pláčem drží hlavu v dlaních.

Napodruhé to Nazífě konečně vyšlo. Před třemi měsíci však Německo začalo afghánské žadatele o azyl vracet do Řecka, každým dnem jí tak německé úřady mohou poslat zpět. „Je hledání útočiště v jiné zemi zločin? Mají evropské země právo zavřít hranice uprchlíkům? Nemáme právo na to žít někde v míru?“ ptá se zoufalá Nazífa, která stále čeká, zda jí bude azyl v Německu udělen.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1