Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sopka na Bali hrozí bezprostřední erupcí. Tisíce lidí musely z domovů, evakuovali se i Češi

Sopka na Bali hrozí bezprostřední erupcí. Tisíce lidí musely z domovů, evakuovali se i Češi

Přes 35.000 lidí už prchlo kvůli hrozbě erupce sopky Agung na indonéském turistickém ostrově Bali. Kvůli hrozivému nárůstu její seizmické aktivity označují úřady tuto hrozbu za bezprostřední a už v pátek zvýšily stupeň varování pro okolí hory Agung na nejvyšší, to znamená čtvrtý stupeň. Sopka Agung se rozbouřila po více než půl století, série jejích erupcí mezi roky 1963 a 1964 si vyžádala více než tisícovku obětí a stovky zraněných.

Indonésie má téměř 130 aktivních sopek, což je více než kterákoli jiná země na světě. Agung je s výškou 3142 metrů nad mořem nejvyšší horou na Bali. Leží na východě ostrova, vzdálená přes dvě hodiny jízdy autem od známých turistických letovisek. Přesto je častým cílem návštěv skupin zahraničních turistů.

Okolí vulkánu bylo nyní až do vzdálenosti 12 kilometrů vyhlášeno uzavřenou zónou se zakázaným přístupem. Vulkanolog Gede Suantika pracující pro indonéskou vládu označil situaci za znepokojivou. „Panují obavy, že dojde k náhlé erupci,“ citovala experta agentura DPA.

Plánujete dovolenou na Bali? Podívejte se, na co se tam můžete těšit>>>

V blízkosti sopky Agung žije celkem asi 80.000 lidí, mnozí v bídných podmínkách. Desítky tisíc z nich musely opustit své příbytky a vládou poskytnutými nákladními auty bylo převezeno do nouzových útočišť ve školách, sportovních halách ale i na otevřeném prostranství. Tam jsou jim rozdělovány potraviny a pitná voda, podle úřadu pro řešení katastrof se na akci podílí přes 10.000 pomocných pracovníků.

„Cítím strach a jsem smutný, že jsem musel opustit svou vesnici. Všichni byli evakuováni,“ řekl agentuře AP jeden z vesničanů Made Suda. Domov musel opustit v noci s 25 členy své rodiny a tolika potravinami, oblečením, kuchyňským nářadím a lůžkovinami, co jen dokázali unést. Teď jsou provizorně ubytování ve sportovním středisku v Klungkungu. „Doufám, že erupce nebude příliš velká a snad nezničí mnoho domů,“ řekl další evakuovaný.

Kvůli možnému ohrožení erupcí byli v pátek a v sobotu evakuováni hosté z českého Relax Resortu ve vesnici Kubu v blízkosti vulkánu Agung do městečka Lovina v jiné části ostrova.

„Naši čeští kolegové vyzvedávají na resortu zbytek věcí hostů, které jsme museli odsunout mimo zonu nebezpečí. Do Loviny. Hosté v Lovině absolvovali náhradní program. Všichni berou momentální situaci reálně a sportovně,“ uvedli zástupci resortu na facebooku. Mluvčí českého ministerstva zahraničí Michaela Lagronová ČTK řekla, že o Češích na ostrově nemá žádné zprávy.

Lety na mezinárodním letišti na Bali zatím nejsou omezovány a podle turistických kanceláří není zbytek ostrova zvýšenou aktivitou sopky Agung nijak postižen.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1