Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Soud EU rozhodl v kauze dvou Čechů. Srážkou s ptákem nemohou aerolinky zdůvodnit celé zdržení

Soud EU rozhodl v kauze dvou Čechů. Srážkou s ptákem nemohou aerolinky zdůvodnit celé zdržení

Srážku letadla s ptákem lze obecně chápat jako mimořádnou událost, která může leteckého přepravce zprostit povinnosti nahradit cestujícím škodu v případě významného zpoždění letu. Firma tím však nemůže zdůvodňovat úplně celou délku následného zpoždění, třeba v situaci, kdy letadlo opakovaně kontroluje. Uvedl to dnes evropský soud k případu dvou českých občanů, kteří se domáhají kompenzace u společnosti Travel Service.

Pasažéři leteckých společností mají podle unijních pravidel právo na odškodnění, přesáhne-li zpoždění letu tři hodiny. Letecký přepravce ale náhradu platit nemusí, když je zpoždění způsobené mimořádnými okolnostmi, kterým nebylo možné přes přiměřená protiopatření zabránit.

Unijní soud dnes rozhodl, že ke zjištění, zda by firma měla odškodné platit, je od celkového zpoždění letu třeba odečíst zdržení skutečně způsobené onou mimořádnou okolností či jejími důsledky.

Evropský soud nerozhoduje přímo o tom, zda má firma odškodné zaplatit. Reaguje jen na otázku českého soudu, který požádal o výklad souvisejícího evropského práva. V tomto případě se na instituci EU obrátil Obvodní soud pro Prahu 6 v kauze dvou českých občanů, kteří kvůli více než pětihodinovému zpoždění letu z Ostravy do Burgasu žádají od Travel Service odškodné zhruba 13.500 Kč a náklady řízení.

Loni generální advokát soudu EU navrhl rozhodnutí v tom smyslu, že srážka letadla s ptákem není mimořádnou okolností ve smyslu unijních nařízení a firma by tak měla platit. Soud dnes ve svém rozhodnutí zvolil komplikovanější řešení.

Došel totiž k závěru, že střet letadla s ptákem a případné následné poškození stroje nejsou „vnitřně spjaty se systémem fungování letounu“, nejsou vlastní běžnému výkonu činnosti dopravce a vymykají se jeho účinné kontrole. Proto je třeba jej pokládat za mimořádnou okolnost, na kterou se unijní nařízení vztahuje.

Zároveň ale soud také řešil, zda společnost Travel Service po střetu udělala vše, co mohla, aby zpoždění zabránila. Připomněl, že letadlo na letišti v Brně prohlédl místní odborník, následně však vlastník stroje trval na tom, aby byl do města dopraven odjinud další technik k opětovnému prověření letounu. Žádná z obou kontrol nakonec nic neodhalila.

„Druhá kontrola letounu nebyla nezbytná k ověření způsobilosti daného letounu k letu, takže zpoždění, které bylo způsobeno takovou kontrolou, nelze odůvodnit z hlediska povinnosti k náhradě škody,“ uvedl dnes soud.

Připomněl také, že letecký přepravce by měl učinit opatření, aby mimořádným okolnostem zabránil, nemůže ale kvůli tomu podstoupit „nepřiměřené oběti s ohledem na kapacity jeho podniku“. Firma tak není odpovědná za to, že správci letišť či řídící letového provozu případně nedodrží své povinnosti a sami nepřijmou odpovídající preventivní opatření.

Případ se v Česku dostal až k ústavnímu soudu. Ten v listopadu 2014 vyhověl firmě Travel Service a vrátil věc k projednání Obvodnímu soudu pro Prahu 6, který se s žádostí o vysvětlení následně obrátil na soud evropský.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1