Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Spalničky se stále šíří Evropou, varuje WHO. Desítky nakažených má i Česko

Spalničky se stále šíří Evropou, varuje WHO. Desítky nakažených má i Česko

Podle nejnovější zprávy Světové zdravotnické organizace si spalničky za uplynulých 12 měsíců vyžádaly životy celkem 35 Evropanů a hrozba nákazy stále neutichá. Poslední obětí je chlapec z Itálie, kterému bylo pouhých šest let. Podle odborníků je jedinou cestou, jak zastavit šíření tohoto vysoce infekčního onemocnění, očkování. To by zachránilo život i italskému chlapci, u kterého lékaři potvrdili, že očkován nebyl. Virus spalniček se nevyhnul ani České republice – jen v Moravskoslezském kraji se letos nakazilo nejméně 130 lidí.

Onemocnění, které se šíří vzduchem nebo dotykem infikovaného povrchu, se projevuje vysokou horečkou, kašlem a rýmou. Nemoc doprovází také zarudnutí očí a po třech až pěti dnech se u nakaženého objevuje i charakteristická vyrážka. Spalničky však mohou vést také k výskytu zápalu plic nebo encefalitidy.

Nejvíce ohroženou skupinou jsou děti do pěti let. Případ z Itálie však dokazuje, že se nevyhýbá ani starším dětem a důsledky mohou být fatální. Onemocnění postihuje hlavně země s nízkým HDP a špatným zdravotnictvím, v posledních měsících se však se šířením této infekční nemoci potýká také Evropa. Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí se výskyt spalniček na evropském kontinentu v prvních měsících letošního roku v porovnání s počtem případů za rok 2016 zvýšil o 50 procent.

Nejvíc postiženou zemí je podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) Rumunsko, kde za posledních 12 měsíců zemřelo 31 lidí. Východoevropská země tak v počtu úmrtí drží smutné první místo. Další vysoce zasaženou zemí je Itálie, kde lékaři od ledna do června letošního roku zaznamenali celkem 3 232 případů. Ve stejném období loňského roku to přitom bylo 478 případů nákazy.

Za prudkým nárůstem podle WHO stojí hlavně nedostatečná proočkovanost obyvatel, která v Itálii od roku 2012 neustále klesá. Podle programového manažera pro prevenci nemocí a očkování WHO Roba Butlera jde částečně o důsledek stále většího počtu rodičů, kteří brojí proti očkování a vakcínu odmítají svým dětem podat. To je neblahý trend, který se v posledních letech objevuje ve většině vyspělých zemí, včetně České republiky.

„Každá smrt nebo zdravotní postižení způsobené tímto onemocněním, kterému lze díky očkování předcházet, je nepřijatelnou tragédií,“ říká podle CNN ředitelka WHO pro Evropu Zsuzsanna Jakabová. Aby se šíření spalniček zabránilo, je podle Světové zdravotnické organizace zapotřebí, aby bylo očkováno 95 procent populace.

„Jsme velmi znepokojeni tím, že i když je k dispozici bezpečná, účinná a cenově dostupná vakcína, spalničky zůstávají hlavní příčinou úmrtí dětí na celém světě a bohužel ani Evropa není ušetřena. Naší prioritou je úzká spolupráce se zdravotnickými úřady všech postižených evropských zemí, a byla tak ohniska pod kontrolou, a také to, aby byla udržena vysoká proočkovanost napříč všemi skupinami obyvatel,“ říká Jakabová.

Jedno úmrtí za poslední rok hlásí také Portugalsko a Německo, které se rozhodlo zakročit proti nezodpovědným rodičům tento měsíc. Berlín rozhodl, že mateřské školky musí zdravotnickým úřadům hlásit všechny děti, jejichž rodiče školce neodevzdali potvrzení, že dítě vakcínu dostalo.

Kvůli šíření viru spalniček přikročily k ráznějším krokům také Spojené státy, které vydaly doporučení svým občanům, aby se před cestou do několika evropských zemí nechali očkovat. Se stejným doporučením koncem června přišli i hygienici Moravskoslezského kraje, který spalničky zasáhly začátkem letošního roku. Doporučili tak rodičům očkovat své děti, pokud se chystají na cestu do šesti evropských zemí – na černém listu je kromě Itálie, Německa a Rumunska také Rakousko, Anglie, či Bulharsko. Hygienici vydali doporučení spolu se zprávou, podle které se od března do června spalničkami nakazilo celkem 130 lidí, včetně 19 zdravotníků.

Víte, jaké očkování potřebujete při cestách do zahraničí? Čtěte zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1