Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Španělé exhumují ostatky diktátora Franka. Dosud leží na stejném místě jako tisíce obětí občanské války

Španělé exhumují ostatky diktátora Franka. Dosud leží na stejném místě jako tisíce obětí občanské války

Španělský parlament schválil odstranění ostatků diktátora Franciska Franka z památníku u Madridu, kde je pohřben spolu s tisíci oběťmi občanské války z 30. let minulého století, která jej vynesla k moci. Poslanci byli podobně jako celá španělská společnost v názoru na Franka rozděleni a návrh prošel těsnou většinou hlasů. Informovala o tom španělská média.

"Nebude spravedlnost, klid ani jednota (národa), dokud budou Frankovy ostatky na stejném místě jako oběti," prohlásila před hlasováním jedna z předkladatelek návrhu, socialistická vicepremiérka Carmen Calvová. Strana premiéra Pedra Sáncheze spolu s další levicovou formací Podemos a menšími regionálními stranami nakonec návrh prosadila většinou 176 hlasů z 343 přítomných poslanců. Zákonodárci konzervativní Lidové strany i liberálové z Ciudadanos se hlasování zdrželi.

Generál Francisco Franco i více než čtyři dekády po své smrti rozděluje španělskou společnost. Někteří ho stále obdivují jako obránce katolické víry proti komunistům či za to, že ušetřil Španělsko bojů ve druhé světové válce. Pučem v létě 1936 ale Franco rozpoutal válku občanskou. Poté zahájil Franco jako caudillo (vůdce) teror, jehož obětí se jen do roku 1945 stalo na 30.000 jeho odpůrců. Posledních pět poprav pro levicové aktivisty podepsal Franco dva měsíce před svou smrtí.

Levicová vláda proto chce odstranit jeho ostatky z památníku v Údolí padlých, kde spočívají od jeho smrti v roce 1975. Jeho hrob označují Frankovi odpůrci za poslední památník fašistického vůdce v Evropě.

Silně proti vládnímu plánu je však Frankova rodina, která se hodlá kvůli chystané exhumaci obrátit na soud. Podle právníků však není jasné, jak přesně hodlá krok schválený parlamentem napadnout. Frankovi příbuzní rovněž uvedli, že spoléhají na řád benediktinů, že jako správci památníku změnu nedopustí.

Řada pamětníků krutostí páchaných Frankovým režimem naopak plán vítá.

"Už je na čase," řekl agentuře Reuters dvaadevadesátiletý Nicolas Sánchez, který byl ve 40. letech odsouzen k šesti letům nucených prací za protifrankovský aktivismus. Během svého trestu se podílel na stavbě památníku. "Španělská společnost se vyvinula. Vláda už nebude moci změnit svůj postoj," dodal.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1