Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Španělskem otřásá politická krize. Rozbuškou se stal pokus Katalánců o nezávislost

Španělskem otřásá politická krize. Rozbuškou se stal pokus Katalánců o nezávislost

Španělská policie provedla razii v redakci katalánského místního týdeníku kvůli podezření, že se podílí na přípravě tiskovin pro referendum o nezávislosti Katalánska. Hlasování plánuje regionální vláda na 1. října, Madrid se jeho konání ale snaží zabránit všemi prostředky a ústavní soud už referendum označil za neústavní. I většina Katalánců považuje plebiscit za nelegální, jak vyplynulo z průzkumu, o němž dnes informoval deník El País.

Sobotní razii v místním týdeníku El Vallenc ve městě Valls (katalánské provincie Tarragona) odsoudilo i sdružení katalánských novinářů a katalánský premiér Carles Puigdemont, který vyzval na pondělí k manifestaci za nezávislost na Španělsku. V pondělí tato autonomní oblast slaví Den Katalánska. Očekávají se protesty separatistů, ale i odpůrců odtržení od Španělska. Katalánci jsou totiž v této otázce rozdělení zhruba půl na půl, referendum odhlasovaly separatistické strany, které mají většinu v regionálním parlamentu.

Pětihodinová razie v týdeníku El Vallenc, jehož ředitele policie také předvedla k výslechu, souvisela podle listu El País s páteční razií v tiskárně v obci Constantí, která leží také v provincii Tarragona. Policie tam na příkaz prokuratury rovněž hledala materiál související s chystaným referendem.

Španělský ústavní soud už před více než rokem anuloval rezoluci katalánského parlamentu o referendu o nezávislosti, které je tak podle jeho výkladu nelegální. Posléze varoval, že za jeho uspořádání bude hrozit katalánským politikům trestní stíhání kvůli neuposlechnutí soudních verdiktů. Několik katalánských politiků už bylo potrestáno zákazem politické činnosti kvůli nezávaznému hlasování o nezávislosti z roku 2014. Katalánská vláda tehdy také původně chystala referendum, které ale změnila na nezávazné hlasování poté, co soud referendum označil za neústavní.

Katalánská prokuratura tento týden obvinila členy regionální vlády a vedení parlamentu kvůli středečnímu schválení zákona o referendu. Zároveň vyzvala soud, aby upozornil média v Katalánsku, že se vystaví trestnímu stíhání, pokud zveřejní vládní reklamu na plebiscit. Podle listu El País už nyní o víkendu některá média vládní reklamu odmítly, konkrétně prý deník Ara.

Podle čtvrtečního průzkumu veřejného mínění pro deník El País považuje 56 procent Katalánců referendum o nezávislosti za nelegální. Méně kritičtí jsou lidé mezi 54 a 64 lety, z mladých do 34 let se proti konání referenda vyslovily dvě třetiny dotázaných.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1