Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Španělský král promluvil po katalánském referendu: Jsou neloajální a je třeba nastolit řád

Ulice Barcelony dnes zaplnilo na 700.000 lidí, kteří protestovali proti postupu španělské policie při nedělním referendu o nezávislosti Katalánska. Veřejnou dopravu v celém regionu ochromila stávka, zavřená zůstala většina škol a památek, do práce nepřišly asi tři čtvrtiny státního zdravotnického personálu a demonstrace přerušily provoz na desítkách silnic. Španělský král Felipe VI. večer separatisty ostře kritizoval - katalánští lídři podle něj prokázali uspořádáním referenda nepřijatelnou neloajalitu, v regionu je třeba znovu nastolit řád.

Král Felipe večer v přímém televizním projevu k národu zdůraznil, že lídři Katalánska se dopustili nezodpovědného chování a nejednali podle práva a demokracie. Situaci v Katalánsku označil za velmi vážnou. Ve svém vystoupení král upozornil, že mu záleží na udržení jednoty Španělska.

Obnovení vyjednávání zatím brání to, že obě strany jej podmiňují požadavky, které jsou pro tu druhou nepřijatelné. Barcelona žádá o zprostředkování dialogu Evropskou unii, ta však potvrdila své dosavadní stanovisko, že separatismus v Katalánsku je interní záležitostí Španělska. Deník Financial Times napsal, že nevidí žádný důvod, proč by EU měla do sporu vstupovat a označil tento scénář za nevhodný.

Největší protestní akce se dnes konaly v Barceloně u budov španělské policie a Lidové strany premiéra Mariana Rajoye. Lidé se shromáždili také na místech, kde se v neděli odehrály nejtvrdší střety stoupenců samostatnosti s policií.

720p 360p
Katalánské referendum

"Pryč s okupačními silami! Ulice budou navždy naše," provolávaly davy. Stávku i demonstrace svolaly desítky politických a odborářských sdružení na protest proti federální policii, která v den referenda zranila téměř 900 osob a použila zakázané gumové projektily. Původně ohlášená generální stávka se však nekonala v plném rozsahu a podle dosavadních informací dnes běžný provoz zachovalo například barcelonské letiště El Prat či katalánský těžký průmysl.

Španělský ministr vnitra Juan Ignacio Zoido katalánskou vládu obvinil, že nabádá své občany ke vzpouře. Podle něj se množí i případy obtěžování španělských policistů vyslaných do Katalánska. Podle ministerstva vnitra byly v neděli zraněny i stovky strážců zákona, katalánské zdroje ale mluví pouze o desítkách zraněných policistů.

Vyhlášení nezávislosti by mohlo přijít už ve středu, kdy se očekává schůze katalánského parlamentu. Katalánský premiér Carles Puigdemont slíbil předložit zákonodárcům návrh co nejdříve a říká, že výsledek nedělního referenda opravňuje Katalánce k vyhlášení samostatného státu. Pro BBC uvedl, že tento krok nastane v nadcházejících dnech. Tento krok v plebiscitu údajně podpořilo 90 procent účastníků. Volební účast ale byla pouhých 42 procent a mnozí komentátoři upozorňují, že hlasování bylo snadno zmanipulovatelné a výsledky nebylo možno nezávisle ověřit.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1