Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Španělský sen britských důchodců končí. Bojí se, co bude po volbách

Španělský sen britských důchodců končí. Bojí se, co bude po volbách

Alf Brewer ztělesňuje klasickou představu britského důchodce, který se na stáří přestěhoval na slunné španělské pobřeží. Po Costa del Sol se prochází v plavkách a se slunečními brýlemi. Za nimi se ale skrývá duše politika. Už dlouhá léta je členem britských Labouristů a jeho zapálení neochladlo ani poté, co se před deseti lety odstěhoval mimo britské ostrovy.

Jeho agitátorská snaha se přitom mezi dalšími britskými expaty nesetkává vždy s pozitivní odezvou. „Znám plno Labouristů, kteří zde žijí, ale snažit se tady zorganizovat meeting…“ stěžuje si pro server Politico.eu. Nic na tom nemění turbulentní politická situace ani blížíce se volby, které se odehrají už 8. června. „Je tady příliš mnoho lákadel. Například jsme nikdy neměli setkání během léta, protože je tu příliš velké horko a lidé tráví většinu času na pláži nebo v baru,“ říká Brewer zklamaně. Chybí mu nadšení do politiky, které zažíval ve Spojeném království.

V poslední době se ale přece jen objevilo politické téma, které výrazně zasáhne i do každodenních životů Britů trávících penzi na španělském pobřeží. Obávají se, jak se jich prakticky dotkne odpoutání jejich rodné země od Evropské unie. „Výhody, které zažívají Britové žijící v Evropě, jsou obrovské – a teď hrozí, že nám budou všechny sebrány,“ stěžuje si Brewer. On i další Britové žijící ve Španělsku jsou velice nespokojení s tím, že se mění podmínky, za nichž v zahraničí žijí. „Neslyšíme, že by se o nás někdo ve Spojeném království staral, bránil nás, zasazoval se za naše práva nebo za nás vyjednával,“ zlobí se.

Přesná čísla o tom, kolik britských občanů žije ve Španělsku, se těžko shání. Mnoho z nich není oficiálně registrovaných, další pendlují mezi oběma státy. Podle Národního statistického institutu by se ale mělo jednat o zhruba 300 tisíc lidí. Většina z nich žije na východním pobřeží nebo jižním Costa del Sol.

720p 480p 360p 240p
brexit

Velký přínos Britů si tu pochvalují i místní. Starosta města Mijas poblíž Málagy Juan Carlos Maldonado říká, že Britové „přispívají výrazným způsobem do ekonomiky, především z pohledu residenčního turismu – většina z nich tu žije celý rok“. Britské důchodce sem nalákalo teplé počasí a krásné pláže, ale také výhodný poměr britské libry vůči euru a zdravotní pojištění zdarma, do něhož mají jako občané EU přístup. Po rozchodu jejich domoviny s unií by jim ale mohlo zůstat právě jen to slunce, popisuje Politico.eu.

Britská důchodkyně a dlouholetá volička konzervativní strany Isabela Hamptonová se kvůli hlasování v referendu o brexitu vypravila přímo do Spojeného království. A volila „zůstat“. Mnoho jejich britských přátel na Costa del Sol už podle ní pocítilo, že si země odhlasovala odchod z EU. Propad britské libry jim zasáhl do rozpočtu. Ještě více než peníze je ale znepokojuje právě zdravotní péče. Navzdory všem škrtům zůstává španělský systém velmi velkorysý. Britská vláda do něj za své občany přispívá. V letech 2014 až 2015 to bylo 223 milionů liber. Španělsko vynaloží na péči o britské penzisty vyšší částky. Vrátí se mu to ale právě v příjmech, které zemi z jejich přítomnosti proudí. Javier Castrodeza ze španělského ministerstva zdravotnictví už upozornil na to, že ve chvíli, kdy Spojené království z EU odejde, bude země na britské rezidenty nahlížet jako na jakékoliv jiné občany mimo EU. A to znamená konec přístupu zdarma do španělského systému.

„Pokud přijdeme o zdravotní péči, nevím, co budeme dělat,“ říká pro Politico.eu Glyn Emerton, který žije v městečku Mijas deset let. „Museli bychom si péči sami platit, což by kvůli našemu věku a tomu, kolik by to stálo, nebylo možné. Takže bychom se museli vrátit do Velké Británie? Doufám, že ne,“ dodává.

Jedním možným řešení by pro britské rezidenty mohlo být zažádat si o španělské občanství. Zůstali by tak občany EU. Jenže zatím neexistuje žádná dohoda, která by umožňovala dvojí španělsko-britské občanství. Jednoho pasu se musí lidé vzdát. Část Britů, kteří dlouhodobě žijí ve Španělsku, by to teď chtěla změnit. A spustili i online kampaň. „Chceme být Španělé, Evropané a Britové – ukazuje to naši trojí identity, kterou nám Brexit vezme,“ píše se v petici, kterou už podepsalo na 20 tisíc lidí. Španělská vláda se ale k této výzvě prozatím nestaví příliš vstřícně.

Britské komunitě na Costa del Sol nyní nezbývá než doufat. A to napříč politickými preferencemi. Španělsko tradičně láká starší, relativně movité Brity, kteří by byli přirozeně voliči Konzervativců. Jenže i ti jsou teď stejně jako podporovatelé Labouristů nebo Liberálů znepokojení tím, jak se jich brexit dotkne. Spojuje je také nespokojenost s tím, že po patnácti letech v zahraničí ztrácí možnost volit. „Mnoho lidí je znepokojeno postojem britské vlády a strachují se o to víc, že nemohou v těchto volbách volit,“ říká Giles Brown, který působí v jedné z místních rozhlasových stanic. Podle něj až 80 procent místních britských expatů volilo loni pro setrvání Spojeného království v EU. A nyní jim nezbývá než čekat, co přijde.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1