Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Španělský soudce zrušil eurozatykače na uprchlé katalánské politiky

Španělský soudce zrušil eurozatykače na uprchlé katalánské politiky

Soudce španělského nejvyššího soudu Pablo Llarena zrušil eurozatykače na uprchlé katalánské politiky, včetně katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta, které dříve sám vydal. Zároveň odmítl nedávný verdikt německého soudu, který umožnil vydat Puigdemonta do Španělska jen za zpronevěru veřejných peněz, ale nikoli za vzpouru. Informují o tom dnes španělská média.

Puigdemont verdikt soudce Llareny přivítal a vyzval k propuštění katalánských politiků, kteří jsou kvůli obvinění ze vzpoury ve vazbě ve Španělsku. „Dnes musíme ještě s větší razancí, než kdy jindy, žádat svobodu pro politické vězně a vězenkyně. Zrušení eurozatykače a žádost o vydání dokazuje chabost celé kauzy a ukazuje, že španělská justice se začala chovat jako evropská,“ napsal na twitteru Puigdemont.

Soudce Llarena zrušil eurozatykač a mezinárodní zatykač na uprchlé katalánské politiky, ale ponechal v platnosti zatykače národní. Dotyčným tedy stále hrozí zatčení ve Španělsku, jinak mohou cestovat, kam chtějí. Puigdemont se podle katalánských médií asi „za pár dnů“ vrátí do Belgie.

Důvodem pro odvolání zahraničních zatykačů je verdikt německého soudu ohledně Puigdemonta. Pokud by soudce Llarena tento verdikt přijal, katalánský expremiér by mohl být ve Španělsku souzen jen za zpronevěru, a ne za vzpouru. Mohla by tak vzniknout situace, že Puigdemont by dostal trest několik let vězení za zpronevěru a členové jeho bývalé vlády by mohli být odsouzeni za vzpouru. Za ni hrozí až 30 let, pokud byla ozbrojená. V jejich případě tedy hrozí až 25 let.

Soudce Llarena považuje Puigdemonta za hlavního aktéra procesu, v němž má být souzeno zřejmě na podzim bývalé katalánské vedení za snahu odtrhnout autonomní region od Španělska. Zpronevěry se podle soudu dopustili uspořádáním říjnového referenda o nezávislosti Katalánska, které Madrid označuje za protiústavní. Kvůli němu bývalá španělská vláda katalánské vedení koncem října sesadila a španělská prokuratura ho pak obvinila ze vzpoury.

Zrušení eurozatykače se týká Puigdemonta, jeho exministrů Antonia Comína, Lluise Puige, Meritxell Serretové, Clary Ponsatíové a separatistické političky Marty Roviraové. Comín, Puig a Serretová jsou v Belgii, Ponsatíová ve Skotsku a Roviraová ve Švýcarsku. Verdikt přivítala i skotská premiérka Nicola Sturgeonová, podle níž by se politické rozpory měly řešit politicky, a ne před trestními soudy.

Katalánský deník El Nacional dnes uvedl, že Puigdemont se asi "během několika dní" vrátí do Belgie, kam loni s několika exministry uprchl. I tamní justice měla tehdy rozhodovat o jejich vydání, ještě předtím ale soudce Llarena v prosinci eurozatykače na Puigdemonta i exministry zrušil. Podle některých médií se obával, že je Belgie rovněž nevydá kvůli obvinění ze vzpoury, ale možná jen kvůli zpronevěře.

Nové eurozatykače vydal soudce Llarena letos. Exministry v Belgii tamní soud v květnu odmítl vydat, jako důvod uvedl formální chybu ve španělské žádosti. Puigdemont byl letos v březnu zatčen v Německu, když se vracel do Belgie z konference ve Finsku. Od dubna pobývá v Německu na svobodě.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232