Články odjinud

Špičky Googlu po volbách řešily, jak zavařit Trumpovi. Firma pobouřila i další politiky

Špičky Googlu po volbách řešily, jak zavařit Trumpovi. Firma pobouřila i další politiky

Ultrakonzervativní server Breitbart News zveřejnil video ze schůzky špiček Googlu, které se domlouvají, zda lze využít jejich technologie proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a dalším populistům. O existenci videa následně informovala například CNN nebo New York Times. Záběry nahrávají Trumpovým tvrzením, v nichž kritizuje technologický sektor ze zaujatosti vůči své osobě. A Google je trnem v oku i demokratům.

Hodinové video zachycuje nejvyšší management Googlu a jeho mateřské společnosti Alphabet na pravidelné týdenní poradě krátce po prezidentských volbách v roce 2016. Setkání se tehdy zúčastnili mimo jiných zakladatelé Googlu Sergej Brin a Larry Page, výkonný ředitel Sundar Pichai nebo šéf financí technologického gigantu Ruth Porat.

„Jako imigrant a uprchlík shledávám tyto volby jako silně urážlivé a vím, že mnoho z vás to má také tak,“ prohlašuje Brin s tím, že doba je velice stresující a v konfliktu s hodnotami, které společnost vyznává. Manažeři Googlu dlouhodobě zastávají liberální vidění světa a mnoho z nich také sponzoruje Demokratickou stranu. Trump se naopak prezentuje jako konzervativní prezident a v době svého zvolení měl kolem sebe lidi napojené na ultrakonzervativní kruhy.

Brin v dalším průběhu porady přirovnal Trumpovy voliče k podporovatelům fašismu a komunismu, které k jejich volbě motivovala znuděnost. Následně požádal ostatní, aby společnost zvážila, co může učinit pro zajištění lepší kvality vládnutí a rozhodování. Viceprezident pro globální záležitosti Kent Walker později dodal, že Google by měl bojovat, aby zajistil, že populistická hnutí jsou „pouhým drobným vychýlením na historickém oblouku, který se ohýbá k pokroku“.

Předvolební cíl Googlu: Dostat k urnám Hispánce, kteří budou volit Clintonovou

Google se nyní brání, že šlo o setkání, na němž si zaměstnanci jen vyměnili názory a nic z toho, co bylo řečeno, nenaznačuje politickou zaujatost, která by ovlivňovala způsob, jakým vytváří nebo provozuje své produkty.

Trump a mnozí republikáni ale mají jiný názor. Trump dlouhodobě obviňuje technologické firmy ze zaujatosti vůči němu a konzervativcům. Prezident například obvinil Google, že upravuje výsledky vyhledávání, aby potlačila pozitivní zprávy o administrativě. Ministr spravedlnosti Jeff Sessions zase minulý týden prohlásil, že se setká s ministry spravedlnosti jednotlivých států, aby prodiskutovali, zda společnosti provozující sociální sítě neumlčují konzervativní hlasy.

S asi nejvážnějším zjištěním ale přišla televizní stanice Fox News, která má blízko k republikánům i Trumpovu Bílému domu. Stanice získala e-mail, v němž bývalý šéf multikulturního marketingu Googlu popisuje snahy společnosti o přilákání vyššího počtu Hispánců k volbám. Očekávalo se, že hispánská komunita se spíše přikloní na stranu demokratické kandidátky Hillary Clintonové.

„Google tvrdí, že je spravedlivý, ale dává skryté dotace levicové skupině, aby zastavil Trumpa. Spolupracuje s Čínou a Ruskem na cenzuře internetu, ale zrušil kontrakt s naší armádou. Ignoruje senátní slyšení. Je čas, aby Google zodpověděl nějaké otázky,“ komentoval obvinění na Twitteru šéf sněmovní většiny Kevin McCarthy.

Google v poslední době pobouřil nejen republikány, ale také demokraty. Zástupci společnosti totiž odmítli svědčit před senátním výborem vyšetřujícím zahraniční vlivy na americké volby. Zatímco Facebook a Twitter své lidi na slyšení poslal, židle určená pro Google zela prázdnotou.

V Číně Google připravoval cenzuru, v Evropě šířil dezinformace

Technologický gigant nedávno vyvolal pobouření kvůli svému plánovanému návratu na čínský trh. Z něj Google odešel v roce 2010, když se odmítl podílet na cenzurování výsledků vyhledávání. Podmínkou pro jeho návrat by bylo vyvinutí nástroje, který by filtroval nalezené odkazy podle představ vládnoucí Komunistické strany Číny. V srpnu vyšlo najevo, že Google takový upravený vyhledavač skutečně připravuje.

Tajný projekt s názvem Dragonfly (Vážka) se měl začít vyvíjet krátce po návštěvě šéfa Googlu v Číně. Vyhledavač měl z výsledků odstraňovat obsah produkovaný čínskými disidenty, zmínky o svobodě slova a cenzuře nebo některé knihy popisující autoritářské systémy, například román George Orwella 1984.

Plán Googlu pobouřil některé lidskoprávní organizace. „Byla by to katastrofa pro náš informační věk. „Takový krok by měl vážné implikace nejen pro Čínu, ale úplně pro všechny, pro svobodu informací a pro svobodu internetu,“ prohlásil výzkumný pracovník Amnesty International Patrick Poon.

Šéf společnosti Sudar Pichai následně musel uklidňovat zaměstnance, kterým se plány nelíbily. Jeho vysvětlení, ale bylo dost neurčité. Sdělil, že Google vyhledavač podle představ čínské cenzury teď spouštět nebude, zároveň ale prohlásil, že si firma nemůže dovolit zůstat mimo velký čínský trh.

Infografika: duopol a příjmy z reklamyInfografika: duopol a příjmy z reklamyautor: Info.cz

V Evropě zase Google bojuje proti prosazované směrnici o autorských právech. Ta má zajistit umělcům a novinářům lepší ochranu duševního vlastnictví a spravedlivou odměnu za to, že technologičtí giganti vydělávají na jimi vyprodukovaném obsahu. Evropský parlament ve středu směrnici odsouhlasil a pustil ji do dalšího projednávání.

Schvalování provázela drsná kampaň, v níž zástupci Googlu a internetoví aktivisté využívali šíření falešných zpráv a dezinformací, a někteří z nich dokonce vyhrožovali europoslancům smrtí. Například německý europoslanec Axel Voss, který měl přípravu směrnice na starosti, dostal podle svých slov 60 tisíc e-mailů.

„Postupují skrytě, ale je to šokující. Výhrůžkami smrtí už zašli skutečně příliš daleko,“ komentovala to v červenci socialistická poslankyně Virginie Rozierová. Podle ní se Google a další technologické společnosti snaží prosadit, aby nemusely mést za svoje činy žádnou odpovědnost.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud