Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Spirála násilí v Sýrii: Za pět dní bylo zabito skoro tři sta civilistů. OSN žene viníky před soud

Spirála násilí v Sýrii: Za pět dní bylo zabito skoro tři sta civilistů. OSN žene viníky před soud

Mezi 4. a 9. únorem přišlo v Sýrii o život podle OSN 277 civilistů a více než 800 lidí bylo zraněno. Za smrt 230 osob je odpovědná syrská armáda a její spojenci. Podle OSN by viníci měli stanout před Mezinárodním trestním soudem.

Bilanci nejnovějšího násilí v Sýrii zveřejnil Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn. Jeho úřad získal důkazy včetně videonahrávek, které ukazují, že v při útoku na město Sarákib v Idlibu byly použity chemické látky.

"Po sedmi letech ochromení v Radě bezpečnosti OSN situace v Sýrii vyžaduje předání k Mezinárodnímu trestnímu soudu. Státy by se měly více zaměřit na mírové úsilí," sdělil Husajn. Snahy RB OSN dohodnout se na společném postupu maří Rusko jako člen s právem veta a jako spojenec Damašku.

V Sýrii se bojuje na několika místech. Armáda a její spojenci útočí na povstalce a radikály v Idlibu a také na povstaleckou enklávu u Damašku, východní Ghútu. Turecká armáda cílí na severu země, v Afrínu, na tamní kurdské milice YPG, které označuje za teroristy.

Turecká armáda cílí od 20. ledna na severu země, v Afrínu, na tamní kurdské milice YPG, které označuje za teroristy. Prezident Recep Tayyip Erdogan dnes řekl, že na severu Sýrie byl sestřelen turecký vojenský vrtulník. Prohlásil, že útočníci za to zaplatí, ale YPG jako viníka nejmenoval a nezmínil se ani o případných obětech. Mluvčí kurských milicí potvrdil, že Kurdové sestřelili vrtulník v severozápadní části oblasti Afrín.

Náměstek ruského ministra zahraniční Michail Bogdanov dnes řekl, že země zapojené do tak zvaného astanského mírového procesu, což je Rusko, Írán a Turecko, jednají o zřízení klidové zóny v Afrínu.

Situací v Sýrii a druhem použitých zbraní se zabývá také vyšetřovací komise OSN. U osob zasažených municí v Sarákibu se podle ní objevily symptomy, jaké vyvolávají chemické látky. Syrská vláda se chemického arzenálu vzdala v roce 2014 a tvrdí, že chemické zbraně proti civilistům nepoužívá.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1