Společná obrana EU. Podle Bruselu má zajistit rychlejší reakce na hrozby

ČTK

Evropská unie by měla napomoci k lepší spolupráci ozbrojených složek jednotlivých členských států, která by se měla stát prvním krokem k vytvoření společné obranné politiky. Evropští poslanci se na tom shodli na plenárním zasedání ve Štrasburku. Smyslem je, aby mohla Evropa rychleji a rázněji reagovat na reálné hrozby na kontinentu i mimo něj.

Vzniknout by měl operační štáb, jehož cílem by bylo plánovat a velet při řešení krizí, a vytvoření mnohonárodních bojových jednotek. Podle europoslanců by měly členské státy dávat na obranu dvě procenta HDP.

Autor rezoluce, estonský poslanec a bývalý ministr zahraničí Urmas Paet tvrdí, že unie není vybavena na to, aby mohla čelit současným hrozbám. „Většina zemí škrtala rozpočty (na obranu) a spolupráce členských zemí v této oblasti je pouze nahodilá. Členské státy rovněž spoléhají na pomoc USA,“ řekl Paet během pondělní debaty evropských politiku na plenárním zasedání ve Štrasburku.

Podle českého europoslance Jana Zahradila z frakce konzervativců a reformistů (ECR) však představuje jedinou funkční bezpečnostní strukturu právě NATO. „Proto se musíme v první řadě soustředit na to, abychom plnili závazky vyplývající z našeho členství. Jakékoli vytváření paralelních struktur je nejen nesmyslné, ale přímo nebezpečné," sdělil Zahradil ČTK. Podle oficiálního stanoviska ECR by totiž vytvoření obranné unie vedlo k tomu, že by se Evropa vzdálila Spojeným státům, což "je přesně to, o co dlouhodobě usiluje Rusko".

Někteří poslanci také během debaty uváděli, že „militarizace" unie by byla kontraproduktivní a nevedla by k větší bezpečnosti.

sinfin.digital