Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Spor o nepřijímání uprchlíků: Evropské komisi přistane na stole česká obhajoba

Spor o nepřijímání uprchlíků: Evropské komisi přistane na stole česká obhajoba

Česká republika prostřednictvím vládního zmocněnce pro zastupování Česka před Soudním dvorem Evropské unie zaslala Evropské komisi své vyjádření ve sporu o nepřijímání migrantů. ČTK to dnes sdělila mluvčí ministerstva vnitra Lucie Nováková. Výtky ohledně neplnění kvót Česká republika odmítá. ČR měla čas na odpověď do dnešního dne.

Evropská komise zahájila řízení pro neplnění povinností s ČR, Polskem a Maďarskem 14. června. Vadí jí, že tyto státy nepřebírají od Itálie a Řecka migranty z jiných zemí podle stanovených kvót. Podle komise uvedené tři země přes opakované výzvy porušují své právní povinnosti a neberou ohled na své závazky vůči Itálii, Řecku a dalším státům unie. Řízení může po několika fázích skončit až před unijním soudem a následně vysokou pokutou a penále.

Podle Novákové komise ČR vytýká, že neinformuje v pravidelných intervalech o počtech žadatelů, které by mohla přijmout z Řecka a Itálie. S tím ČR nesouhlasí. „Výtky ohledně neplnění kvót jednoznačně odmítáme. Navíc na území Itálie a Řecka není v současné chvíli nikdo, kdo splňuje podmínky pro relokaci, proto je jakákoliv nabídka ze strany ČR bezpředmětná,“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

Česká republika byla podle něj na své území připravena přemístit 50 uprchlíků, a to 30 z Řecka a 20 z Itálie. Po bezpečnostních prověrkách ČR přijala z Řecka 12 lidí. „Itálie v případě první nabídky nedodala potřebné doklady, na druhou nabídku vůbec nereagovala,“ podotkla Nováková.

Ministerstvo vnitra dále uvedlo, že Itálie a Řecko neposkytují dostatečnou součinnost pro úspěšné přemístění uprchlíků. Za nejvíce problematický označilo systém registrace osob a jejich identifikace. „Kromě toho, že v tuto chvíli jsou jakékoliv nabídky ze strany ČR bezpředmětné, Česká republika je konzistentně přesvědčena o nefunkčnosti celého systému povinných kvót,“ podotkla Nováková.

Relokační program má podle ní od počátku nedostatky a migranty se nedaří umísťovat a integrovat ani dalším členským státům EU. Uvedla, že relokace neposkytují dostatečné bezpečnostní záruky a jsou mimořádně nákladné a administrativně náročné. „Navíc se relokace nesetkávají s ochotou samotných migrantů systém využít nebo je jimi naopak zneužíván k usnadnění cesty do preferovaného státu,“ dodala. Poukázala na to, že se dosud podařilo ze stanovených kvót umístit celkem jen 15 procent uprchlíků.

Komise svůj postup zdůvodnila tím, že tři středoevropské státy neplní povinnost dohodnutou v roce 2015. A sice, že každé tři měsíce budou nabízet volná místa do programu, v jehož rámci si měly do letošního září ostatní státy EU z Itálie a Řecka převzít až 160 000 žadatelů o azyl podle kvótového klíče.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1