Spor o vypalování amazonských pralesů může poškodit český průmysl | info.cz

Články odjinud

Spor o vypalování amazonských pralesů může poškodit český průmysl

Rakouský parlament ve středu zablokoval plánovanou obchodní dohodu mezi EU a sdružením jihoamerických zemí Mercosur (Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay). Důvodem je údajně antiekologická politika brazilského prezidenta Jaira Bolsonara. Zablokování dohody, která měla umožnit vznik největší zóny volného obchodu na světě, se přitom může výrazně dotknout i českých výrobců, zejména automobilek.

Dohoda, kterou Evropská komise dojednala s Jihoameričany po takřka dvacetiletém procesu letos v červnu, totiž počítá s výrazným snížením nebo dokonce zrušením cel, která dnes třeba v případě automobilů dosahují až 35 % z ceny vozidla. Cla by měla být výrazně snížena i u dovozu strojů a strojních zařízení, jejichž import z Evropy je nyní zatížen až dvacetiprocentní sazbou. V této oblasti přitom Česko jako výrazně industriální země může z dohody profitovat.

Dohoda je ale zřejmě pasé. Rakouští poslanci totiž ve středu drtivou většinou hlasů její přijetí zablokovali, čímž zavázali svou vládu, aby se postavila proti dohodě. A jelikož jsou k jejímu schválení nutné hlasy všech států unie bez výjimky, dohoda v navrhované podobě už schválena být nemůže.

„Je to velký úspěch pro spotřebitele, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat, stejně jako lidská práva,“ uvedl zástupce vedoucího klubu sociální demokracie (SPÖ) v rakouském parlamentu Jörg Leichtfried. Právě sociální demokraté zablokování dohody s Mercosurem navrhli. Nakonec ale pro blokaci zvedli ruku zástupci prakticky všech stran zastoupených v parlamentu, včetně nejsilnějších lidovců.

Odpor proti dohodě zesílil poté, co se nástupem nového brazilského prezidenta Jaira Bolsonara zvýšil počet a rozsah požárů v amazonských pralesích, z velké části zakládaných lidmi kvůli těžbě surovin a zemědělství. Bolsonaro přitom odmítl i nabídku skupiny sedmi nejvyspělejších zemí světa (G7), které mu chtěly poskytnout pro hašení ohně v Amazonii finanční pomoc ve výši 20 milionů dolarů (465 milionů korun). Brazilský prezident před měsícem uvedl, že by přijetí peněz uvrhlo jeho zemi do postavení kolonie. Už tehdy Francie a Irsko pohrozily tím, že pokud Brazílie pod Bolsonarovým vedením nebude pralesy lépe chránit, budou dohodu s Mercosurem vetovat.

I když brazilská vláda později svůj odmítavý postoj korigovala s tím, že příspěvek zřejmě přece jen přijme, mnozí evropští politici i ekologové nadále obviňují Bolsonara z přímého podílu na ničení pralesů. Pokud by byla uzavřena obchodní dohoda s EU, údajně by to za těchto podmínek devastaci Amazonie ještě prohloubilo. „V Jižní Americe jsou vypalovány deštné pralesy, aby se uvolnilo místo pro pastviny a farmáři mohli do Evropy posílat levné hovězí,“ odůvodnila odmítavý postoj k dohodě lidovecká poslankyně rakouského parlamentu a bývalá ministryně životního prostředí Elisabeth Köstingerová.

Rozhodnutím rakouských poslanců každopádně navrhovaná dohoda v současné podobě padla. A to i přesto, že někteří ekonomové považují požáry v pralesích pouze za vítanou záminku a nikoliv skutečný důvod odmítání dohody. Některé lobbistické skupiny v EU se totiž obávají, že by dovoz levného hovězího masa a dalších zemědělských produktů mohl ohrozit domácí zemědělce a potravináře. Na druhou stranu by ale dohoda nepochybně pomohla průmyslu, včetně toho českého.

Mercosur zahrnuje čtyři státy (Brazílii, Argentinu, Paraguay, Uruguay) s celkovým počtem 260 milionů obyvatel. Protože v EU žije 512 milionů lidí, vytvořila by dohoda největší mezinárodní obchodní zónu volného obchodu na světě s celkem 772 miliony spotřebiteli. Mercosur měl být zároveň jakousi odpovědí na protekcionistickou politiku amerického prezidenta Trumpa. Podle Evropské komise měla dohoda se čtyřmi jihoamerickými státy ušetřit vývozcům v EU na clech částku až 4 miliardy eur (100 miliard korun) ročně.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud