Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Spory mezi zeměmi NATO byly i v minulosti, ale svůj úkol aliance vždy plnila, míní Stoltenberg

Spory mezi zeměmi NATO byly i v minulosti, ale svůj úkol aliance vždy plnila, míní Stoltenberg

Rozdíly v názorech mezi členy NATO neznamenají, že by Severoatlantická aliance nebyla schopna plnit svůj základní úkol, tedy společnou obranu členských zemí.  Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg řipomněl, že země aliance se ve svých pohledech mnohdy výrazně odlišovaly už v minulosti.

Schůzka, která je přípravou na blížící se červencový summit NATO, se koná v atmosféře nesouladu především mezi evropskými zeměmi a administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa. Evropa chce například dál udržet jadernou dohodu s Íránem, od které se USA rozhodly odstoupit. EU i Kanada také ostře reagovaly na americké rozhodnutí uvalit cla na dovoz evropské a kanadské oceli a hliníku. Za absurdní američtí spojenci považují to, že USA krok zdůvodňují možným ohrožením své bezpečnosti.

Kroky americké administrativy by mohl se svými evropskými partnery v kuloárech dnešní a páteční schůzky probírat americký ministr obrany James Mattis. Diplomaté ale zdůrazňují, že spory okolo Trumpových kroků by přímo ministerskému jednání dominovat neměly.

„Souhlasím, že existují rozdíly, které souvisejí s otázkami jako je obchod, jaderná dohoda s Íránem nebo klimatické změny. Vidíme navíc i rozdílné pohledy uvnitř samotné Evropy ohledně jejího dalšího směřování,“ řekl dnes novinářům Stoltenberg.

Připomněl zároveň, že mezi spojeneckými zeměmi existovaly závažné rozdíly už v minulosti. Generální tajemník aliance v této souvislosti zmínil nejen takzvanou Suezskou krizi v 50. letech minulého století, ale především iráckou válku v roce 2003 vedenou Spojenými státy a jejich partnery proti názoru některých evropských zemí.

„Beru to vážně,“ řekl o nynějších rozporech mezi spojenci Stoltenberg. Z historie je však podle něj možné se poučit, že členské země se vždy dokázaly sjednotit kolem svého klíčového úkolu a zajistit si vzájemně kolektivní obranu a odstrašení.

Podle generálního tajemníka to prokáže i dnešní a páteční schůzka. Ministři obrany by na ní měli potvrdit posílení alianční velitelské struktury o asi 1200 lidí a vznik dvou nových velitelství. To v americkém Norfolku bude mít na starosti dopravu přes Atlantský oceán, to, které bude sídlit v Ulmu v Německu pak přepravu po Evropě a logistiku.

Severoatlantická aliance největšími změnami od konce studené války reaguje nejen na změněný přístup Ruska a jeho agresivní chování vůči sousedům, ale také na nestabilitu na Blízkém východě a v severní Africe.

Podporu by měla získat i nová americká iniciativa týkající se vojenské připravenosti. V jejím rámci by se měli spojenci zavázat, že k roku 2020 by měli mít spojenci k dispozici 30 mechanizovaných praporů, 30 letek a 30 bojových plavidel, které budou připraveny k nasazení do 30 dnů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1