Články odjinud

Spory mezi zeměmi NATO byly i v minulosti, ale svůj úkol aliance vždy plnila, míní Stoltenberg

Spory mezi zeměmi NATO byly i v minulosti, ale svůj úkol aliance vždy plnila, míní Stoltenberg

Rozdíly v názorech mezi členy NATO neznamenají, že by Severoatlantická aliance nebyla schopna plnit svůj základní úkol, tedy společnou obranu členských zemí.  Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg řipomněl, že země aliance se ve svých pohledech mnohdy výrazně odlišovaly už v minulosti.

Schůzka, která je přípravou na blížící se červencový summit NATO, se koná v atmosféře nesouladu především mezi evropskými zeměmi a administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa. Evropa chce například dál udržet jadernou dohodu s Íránem, od které se USA rozhodly odstoupit. EU i Kanada také ostře reagovaly na americké rozhodnutí uvalit cla na dovoz evropské a kanadské oceli a hliníku. Za absurdní američtí spojenci považují to, že USA krok zdůvodňují možným ohrožením své bezpečnosti.

Kroky americké administrativy by mohl se svými evropskými partnery v kuloárech dnešní a páteční schůzky probírat americký ministr obrany James Mattis. Diplomaté ale zdůrazňují, že spory okolo Trumpových kroků by přímo ministerskému jednání dominovat neměly.

„Souhlasím, že existují rozdíly, které souvisejí s otázkami jako je obchod, jaderná dohoda s Íránem nebo klimatické změny. Vidíme navíc i rozdílné pohledy uvnitř samotné Evropy ohledně jejího dalšího směřování,“ řekl dnes novinářům Stoltenberg.

Připomněl zároveň, že mezi spojeneckými zeměmi existovaly závažné rozdíly už v minulosti. Generální tajemník aliance v této souvislosti zmínil nejen takzvanou Suezskou krizi v 50. letech minulého století, ale především iráckou válku v roce 2003 vedenou Spojenými státy a jejich partnery proti názoru některých evropských zemí.

„Beru to vážně,“ řekl o nynějších rozporech mezi spojenci Stoltenberg. Z historie je však podle něj možné se poučit, že členské země se vždy dokázaly sjednotit kolem svého klíčového úkolu a zajistit si vzájemně kolektivní obranu a odstrašení.

Podle generálního tajemníka to prokáže i dnešní a páteční schůzka. Ministři obrany by na ní měli potvrdit posílení alianční velitelské struktury o asi 1200 lidí a vznik dvou nových velitelství. To v americkém Norfolku bude mít na starosti dopravu přes Atlantský oceán, to, které bude sídlit v Ulmu v Německu pak přepravu po Evropě a logistiku.

Severoatlantická aliance největšími změnami od konce studené války reaguje nejen na změněný přístup Ruska a jeho agresivní chování vůči sousedům, ale také na nestabilitu na Blízkém východě a v severní Africe.

Podporu by měla získat i nová americká iniciativa týkající se vojenské připravenosti. V jejím rámci by se měli spojenci zavázat, že k roku 2020 by měli mít spojenci k dispozici 30 mechanizovaných praporů, 30 letek a 30 bojových plavidel, které budou připraveny k nasazení do 30 dnů.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud