Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Spravedlnost po 73 letech. Polsko usiluje o vydání údajného nacistického zločince z USA

Spravedlnost po 73 letech. Polsko usiluje o vydání údajného nacistického zločince z USA

Když už se mohlo zdát, že řádění příslušníků SS, které rok před koncem druhé světové války krutě zdecimovalo populaci polských vesnic Chlaniow a Wladyslawin, zůstane nepotrestáno, přišel zvrat. Důstojník, který tehdejší vyvražďování nařídil, byl s největší pravděpodobností nalezen v americké Minnesotě.

Polští vyšetřovatelé tvrdí, že se jim podařilo a Minnesotě spolehlivě identifikovat někdejšího důstojníka SS ukrajinského původu Michaela Karkoce. Ten dal v roce 1944 rozhodující rozkaz, na základě kterého nacisté vyvraždili obyvatelstvo dvou polských vesnic, Chlaniowa a Wladyslawina.

Záminkolu tehdy byla smrt nacistického důstojníka Siegfrieda Assmuse, v odvetě začali nacisti zapalovat domy vesničanů, kdo vyběhl ven, aby unikl smrti v plamenech, toho zastřelili. „Bylo slyšet střelbu z automatických zbraní a exploze granátů. Zvuk střelby se rozléhal vesnicí i blízkým okolím. Chtěli mít jistotu, že nikdo neunikne živý,“ cituje list The Washington Post přeživší z Chlaniowa Stanislawu Lipskou.

Jeden z vojáků, kteří se masakru zúčastnili, později vzpomínal na mrtvé, které viděl ležet všude po zemi – muži, ženy, děti, všichni na jedné hromadě. Po dlouhá léta se ale nevědělo, kdo tehdy vydal rozkaz k masakru obyvatel obou vesnic.

Teď přicházejí polské úřady s informací, že se jim po 73 letech podařilo pachatele hrůzného válečného zločinu identifikovat. Jedná se o 98letého Michaela Karkoce původem z Ukrajiny, kterému se po válce podařilo uprchnout do Spojených států, kde se usadil v cihlovém domě v Minneapolisu.

Vyšetřovatelé usilují o jeho vydání do Polska přesto, že muž trpí Alzheimerovou chorobou, a chtějí, aby někdejší vůdce jednotky SS strávil zbytek života za mřížemi. Rodina Karkoce odmítá, že by byl jejich otec a dědeček nacistickým válečným zločincem. Syn Andrij se nechal slyšet, že obvinění považuje za „krutá, vykonstruovaná a nebezpečná.“

„Tyto lidi bych nechal postavit před soud za bolest, kterou nám způsobili,“ říká Karkocův syn. Proti jeho otci však mluví nejen historická fakta, ale také válečné dokumenty, kde je dohledatelné, že osudné jednotce SS velel. Před čtyřmi lety se dostal do hledáčku Německa, poté, co tamní úřady zjistily o jeho nemoci, jej však stíhat přestaly.

Hlavním důkazem, o který se pak vyšetřovatelé opírají, je Karkocův v ukrajinštině psaný deník. V něm veřejně píše o tom, jak se připojil k nacistům nebo jak získal Železný kříž za statečnost. Vzpomíná také na smrt důstojníka SS Siegfrieda Assmuse, která následná zvěrstva rozpoutala. „Ztratili jsme nenahraditelného velitele, Assmusse,“ píše Karkoc. O 44 mrtvých z Chlaniowa a Wladyslawina se ale slůvkem nezmiňuje.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1