Srbové nabídli odškodnění odsunutým Němcům. Do EU jim to zatím nepomohlo | info.cz

Články odjinud

Srbové nabídli odškodnění odsunutým Němcům. Do EU jim to zatím nepomohlo

Srbsko se zřejmě jako jediná země protihitlerovské koalice rozhodla vrátit majetek Němcům, kteří byli po válce vyhnáni ze země. Jak to dopadlo? Zájem o restituce ze strany Němců byl minimální. A Srbsku zatím toto gesto nepomohlo ke snadnějšímu vstupu do EU.

Pro Čechy, kteří odmítají jakoukoliv debatu o možném odškodnění bývalých německých obyvatel, odsunutých po válce z republiky, to může znít neuvěřitelně, ale je to tak. Srbsko, země, která se aktivně postavila za druhé světové války nacistům a čelila za to mnoha nacistickým zvěrstvům, nabídla už před šesti lety německým vyhnancům, že jim buď vrátí zabavený majetek, nebo je finančně odškodní. Zájem ze strany rodin vyhnaných Němců byl ale paradoxně minimální. Ačkoliv před válkou žilo na území dnešního Srbska přes 200 000 Němců, takzvaných Dunajských Švábů, žádost o restituce si podalo do dnešního dne jen 350 jejich potomků. Důvodem jsou poměrně přísné podmínky, které musí žadatelé splnit.

„Písemná žádost musela být přeložena do srbštiny, zpracována srbskými právníky a doplněná potvrzením o tom, že žadatel nespáchal žádné válečné zločiny ani nebyl příslušníkem okupační armády,“ řekl rakouskému listu Sudetenpost předseda krajanského sdružení Dunajských Švábů v Rakousku Rudolf Reimann. Srbské úřady za tímto účelem vydávaly takzvané rehabilitační potvrzení. Mnoho vyhnanců a jejich potomků tak podle Reimanna zvažovalo, zda třeba kvůli malému poli či statku někde ve Vojvodině investovat do zpracování žádosti, které nakonec nemusí být úspěšná.

Navíc ani úspěch restituce nemusí být žádné „terno“. Cizinec musí do vráceného majetku sám investovat, což v mnoha případech představuje další výrazné náklady. Jestliže už majetek nelze vrátit, nabídlo Srbsko Němcům a dalším cizincům podle hodnoty restituce finanční odškodnění ve výši až 1,5 milionu EUR (38 milionu korun). Peníze ovšem nedostanou na ruku, nýbrž ve formě státních dluhopisů, splatných do deseti let.

I když byl zájem o restituce za těchto podmínek ze strany Dunajských Švábů a jejich potomků minimální, jejich krajanská sdružení v Německu i Rakousku ocenila už samotnou snahu vyrovnat se alespoň částečně s těmi Němci, kteří se za války vůči Srbům ničím neprovinili, a přesto byli vyhnáni. Na území bývalé Jugoslávie žil před válkou jeden milión Němců, z toho dvě stě tisíc takzvaných podunajských Švábů na území dnešního Srbska. Některé historické prameny tvrdí, že k nacistům se přiklonila nebo přímo vstoupila do hitlerovské armády zhruba polovina z nich.

Poválečný odsun se však týkal prakticky všech Němců bez rozdílu. Na základě rozhodnutí poválečného Titova režimu byli Němci nejprve internováni a pak v několika vlnách odsunuti ze země. Tisíce podunajských Švábů internační tábory nepřežily, další podlehli násilnostem při odsunu. Na druhou stranu se nacisté často ve spolupráci právě s mnoha německými starousedlíky za války dopouštěli zejména v Srbsku mnoha zvěrstev, která si vyžádala desetitisíce obětí na straně civilistů. Mezi mnoha takovými událostmi vyniká například masakr v Kragujevaci v roce 1941, při němž Němci popravili všechny žáky místního gymnázia, starší 15 let, společně se všemi jejich učiteli a ředitelem. Aby okupanti zlomili srbský odpor, vyhlásili, že za každého zabitého příslušníka wehrmachtu zastřelí 100 Srbů, za každého zraněného pak 50. Ve městech Kraljevo a Kragujevac tak Němci během dvou dnů popravili nejméně 4000 lidí.

Přesto srbský parlament v roce 2013 rozhodl o tom, že Němce, kteří se nepřiklonili k nacismu, odškodní. A nejen to, v roce 2017 tehdejší srbský premiér Aleksandar Vučic slavnostně otevřel v obci Jarek u Nového Sadu pomník zabitým nebo vyhnaným Dunajským Švábům. U Jarku byl totiž v roce 1944 zřízen pro Dunajské Šváby  internační tábor, v němž jich zemřelo 6 700 z celkem 17 000 internovaných. „Jedině tím, že budeme respektovat zahraniční oběti, máme právo požadovat respekt a úctu k našim obětem,“ prohlásil Vučic.

O instalaci pomníku se podle německého listu Die Welt osobně zasadila při jednáních se srbskými politiky i německé kancléřka Angela Merkelová. To také ukazuje na druhý rozměr srbské snahy o vyrovnání se s minulostí. I mnozí Srbové přiznávají, že za tuto snahu očekávali a očekávají také vstřícnější přístup Německa a Rakouska při jednáních o možném vstupu Srbska do EU. Srbsko oficiálně podalo kandidaturu do Evropské unie v prosinci 2009. „Pro mnoho Srbů je ale výsledek předvstupních jednání zklamáním. Mnozí lidé mají pocit, že i kdyby Srbsko udělalo jakékoliv ústupky a přistoupili na cokoliv, stejně se do EU nedostane,“ řekl INFO.CZ Srb Bojan Vujič, který žije a pracuje v Českých Budějovicích. Zatímco tak před deseti lety podporovalo vstup do unie 71 % obyvatel Srbska, dnes podpora podle průzkumu veřejného mínění poklesla na 47 %.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud