Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Stane se Zuckerberg dalším americkým prezidentem? Šéf Facebooku už začíná objíždět jednotlivé státy

Stane se Zuckerberg dalším americkým prezidentem? Šéf Facebooku už začíná objíždět jednotlivé státy

V souvislosti se zakladatelem Facebooku Markem Zuckerbergem se v posledních měsících stále více spekuluje o jeho možné kandidatuře na amerického prezidenta v roce 2020. Letos si dal Zuckerberg za cíl projet alespoň 30 amerických států, kde má v plánu setkání s obyčejnými lidmi.

Zuckerberg se zajímá se o jejich názory na politiku, pohled na svět a vyhlídky na budoucnost. Právě v rámci svých cest zavítal šéf Facebooku také k americké rodině ve státě Ohio. Zde se 57 letého Daniela Moora zeptal, jestli ve volbách volil Trumpa. Hostitel otázku stočil zpět k tazateli a zeptat se jej, jestli už s Trumpem mluvil.  

Díky tomu vyšlo dle zjištění zpravodajského webu Business Insider najevo, že mladý miliardář je se současným americkým prezidentem v telefonickém kontaktu. Obsah jejich komunikace ale zůstává tajemstvím. Veřejně se naopak ví, že Zuckerberg není přílišným příznivcem politiky republikánského prezidenta. Otevřeně kritizoval například exekutivní příkaz zakazující obyvatelům muslimských zemí vstup na půdu Spojených států.  

Přesto je Trumpův úspěch ve volbách s největší sociální sítí světa spojován. Takzvané fake news, tedy nejrůznější dezinformace se před volbami masivně šířily právě přes Facebook. Vlna falešných zpráv měla údajně Trumpovi pomocí získat nemalé množství hlasů. Ačkoliv Mark Zuckerberg podobné závěry považuje za šílené, jeho společnost už učinila opatření, které mají šíření dezinformací zabránit. Některé zprávy jsou například automaticky označené na nedostatečně podložené.

Zuckerberg se také nezúčastnil setkání šéfů nejmocnějších technologických společností. Poslal za sebe svého provozního ředitele. Jaký přesně vztah mezi s sebou Trump se zakladatelem Facebooku mají, tak zůstává nadále nejasné, stejně jako potenciální Zuckerbergova kandidatura. V roce 2020 už však jeden z nejmladších miliardářů světa dosáhne věku 35 let, což pro kandidáta na šéfa Bílého domu minimální věková hranice. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1