Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Starosta Amsterdamu zřídil městský bordel. Chce tak zničit organizovaný zločin

Starosta Amsterdamu zřídil městský bordel. Chce tak zničit organizovaný zločin

Říkají tomu městský bordel. Starosta Amsterdamu otevřel ve městě  vykřičený dům, který budou vést prostitutky samy. Městská rada propůjčila ve čtvrti Wallen známé ženami nabízejícími sexuální služby ve výlohách 14 „oken“ ve čtyřech budovách.

Zhruba 40 prostitutek bude moci pracovat v areálu, který vede nadace My Red Light, do níž se ženy zapojily.  „Všechno na tomto projektu od pravidel až po dekoraci pokojů vymyslely pracovnice nabízející sexuální služby,“ říká jedna z prostitutek, která si přeje zůstat v anonymitě. „Doufám, že My Red Light nabídne příjemné pracovní prostředí, kde mohou být ženy pracující v sexbyznysu samy sebou a cítit se příjemně,“ říká pro Guardian.

Prostituce je v Nizozemsku legální od roku 2000. Majitelé sexpodniků musí získat licenci a dodržovat pravidla města. Prostituce je legální profesí a podnikatelé v tomto odvětví musí platit daně. Nizozemci doufali, že legalizace vytvoří „čistý“ byznys se sexem, kde budou pracovnice a pracovníci samostatně vydělávat peníze nezávisle na pasácích.

Jenže to legalizace zajistit nepodařila a Amsterdam je stále důležitým cílem pro obchodníky s bílým masem a to především skrze gangy z východní Evropy. Ve snaze bojovat s organizovaným zločinem ve vykřičených čtvrtích, Amsterdam známé výlohy ve Wallenu začal zavírat. Bohužel efekt byl opačný. Protože výlohy byly najednou nedostatkovým zbožím, ceny začaly růst a ženy musely platit za místo v okně, i když byly například nemocné a nepracovaly.

Teď doufají, že nový projekt bude úspěšnější. „Pracovnice si budou moci zvolit své vlastní podmínky nájmu a pracovní dobu,“ říká Marieke de Ridderová, členka dozorčí rady My Red Light. „Bude tam také více společenské kontroly, protože pracovnice v sexbyznyse budou vzájemně více zapojeny. Je tady speciální obyvák, kde mohou trávit čas a socializovat se – klienti tam nemohou. Doufáme, že se vzájemně budou učit, co se týče vyjednávání a jednání s nepříjemnými zákazníky,“ dodává.

Starosta Amsterdamu, Eberhard van der Laan se zasadil, aby toto místo vzniklo. Z toho důvodu projekt začali Nizozemci nazývat městským bordelem.  V současné době ale město už v projektu není zapojeno, má pouze pozorovací funkci.

Tamní odborníci na tuto problematiku věří, že nová iniciativa přispěje k větší nezávislosti žen v sexbyznysu. Budou si moci lépe určovat pracovní dobu. Navíc díky vedení vlastního „okna“ získávají nové zkušenosti. „Díky My Red Light jsem se osobně i profesionálně hodně rozvinul,“ říká prostitut o projektu.

Každý ale o projektu tak přesvědčený není. Karin Werkmanová, která se věnuje výzkumu prostituce, říká, že prodejný sex je forma zneužívání a ani v kontrolovaném prostředí není možno zaručit, že bude vše probíhat čistě. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1