Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Státy NATO jsou v ohrožení.“ Jaderné střely KLDR doletí i do Evropy, varuje Stoltenberg

„Státy NATO jsou v ohrožení.“ Jaderné střely KLDR doletí i do Evropy, varuje Stoltenberg

Severokorejský raketový program děsí země sousedící s KLDR i Spojené státy, které jsou Kim Čong-unovi na mušce. Už začátkem léta režim Kim Čong-una odpálil nový druh rakety, který je schopný doletět i na americkou Aljašku. Obavy ze severokorejského vyhrožování proto nabyly na síle, bez obav však nemohou být ani evropské státy. Jak totiž v pondělí přiznal šéf NATO Jens Stoltenberg, jaderné rakety KLDR jsou schopné doletět i do Evropy. Informoval o tom zpravodajský server Newsweek.

„Připouštíme, že Evropa už také vstoupila do oblasti dostřelu severokorejských raket a členské státy NATO jsou v ohrožení,“ řekl v rozhovoru pro japonský zpravodajský sever Yomiuri Shimbun generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který je tento týden na návštěvě Japonska a Jižní Koreje.

Z rostoucího napětí kolem KLDR a tamního jaderného programu má obavy celý svět, především pak Spojené státy, které jsou pravidelně terčem severokorejského vyhrožování. Jak ale před cestou do východní Asie Stoltenberg řekl pro Jiji Press, Severoatlantická aliance si „válku samozřejmě nepřeje“. „To by byla katastrofa,“ dodal šéf NATO s tím, že se situace musí řešit mírovou cestou.

Šéf NATO přiletěl do Japonska a Jižní Koreje pár dní před očekávanou cestou amerického prezidenta Donalda Trumpa, který chce s asijskými lídry jednat o tom, jak se vypořádat s jaderným programem Kim Čong-una. Během své dvacetidenní cesty do Asie, kterou zahájí koncem týdne, plánuje navštívit Japonsko, Jižní Koreu, Čínu, Vietnam a Filipíny.

V sobotu Jižní Koreu navštívil i americký ministr obrany Jim Mattis, který zde prohlásil, že se Spojené státy nikdy nesmíří s tím, aby byla KLDR vyzbrojena jadernými zbraněmi.

„Jednou věcí si můžete být jistí. Jakýkoli útok na Spojené státy nebo jejich spojence bude odražen. A jakékoliv použití jaderných zbraní se setká s masivní vojenskou reakcí, která bude účinná a zdrcující,“ pohrozil po jednáních s veliteli jihokorejské armády v Soulu Mattis, jehož cestu do Jižní Koreje režim Kim Čong-una označil za „nácvik jaderné války“.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1