Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Státy v USA zpřísňují zákony ohledně zbraní. Zachrání stovky lidí, zbrojařská lobby je proti

Státy v USA zpřísňují zákony ohledně zbraní. Zachrání stovky lidí, zbrojařská lobby je proti

Zatímco na federální úrovni debata o přísnější legislativě týkající se držení zbraní utichla, jednotlivé státy USA berou věci do svých rukou. Už dvanáct z nich schválilo zákon, na jehož základě mohou soudy preventivně odebrat zbraně potenciálně nebezpečným osobám. Naposledy se v úterý přidal stát Massachusetts. Zbrojařská lobby zákon kritizuje, statistiky ale ukazují, že počet úmrtí skutečně snižuje.

Bok po boku spolu se zákonodárci, policisty, ale také matkami horujícími proti snadnému přístupu ke zbraním, podepsal v úterý guvernér státu Massachusetts Charlie Baker zákon, který má usnadnit boj proti násilníkům. Massachusetts je už dvanáctým státem USA, který tak uzákonil preventivní odebírání zbraní.

Ve zkratce jde o zákon umožňující soudcům zakázat lidem vlastnit zbraně na základě žádosti rodiny, bývalých či současných partnerů, spolubydlících nebo policie. Soudci dostanou značně široké pole působnosti. Zákonodárci totiž prosadili přísnější návrh. Původně se počítalo s možností odebrat zbraně pouze lidem s psychickými problémy. Nyní stačí, pokud soud shledá potenciální riziko pro danou osobu nebo ostatní obyvatele.

„I ve státě, jakým je ten náš, který v této oblasti udělal ohromný pokrok, když je třeba udělat více, tak to provedeme. A uděláme to způsobem, který dává každému šanci být slyšen,“ řekl při podpisu zákona guvernér.

Zbraně ve světě

Soud bude mít na vyřízení žádosti deset dní. Pokud ji uzná za oprávněnou, může člověku až na jeden rok zabavit zbraně a zbavit ho práva koupit si nové. V extrémních případech akutního ohrožení mohou soudci jednat rychleji a zbraně odebrat preventivně ještě před vynesením verdiktu.

Zastánci zákona tvrdí, že se běžní občané, kteří neplánují páchat násilí, nemusí ničeho bát. Legislativa dopadne jen na ty, jimž zbraně do rukou stejně nepatří. Odpůrcům ale vadí, že soud nebude rozhodovat na základě diagnóz lékařů či psychologických posudků, ale bude jednat preventivně podle laických výpovědí blízkých a okolí žalovaného.

„Toto je velice nebezpečné pro všechna naše práva. Posouvá nás to do typu společnosti, jaký známe z filmu Minority Report, kde člověk může přijít o práva kvůli tomu, co by mohl udělat v budoucnosti,“ ohrazuje se proti podobnému druhu zákonů v již dříve vydaném prohlášení lobbistické uskupení Američtí vlastníci zbraní.

Výhrady k zákonu má také největší zájmové sdružení zbrojařského průmyslu – známá NRA. Národní asociaci držitelů zbraní se nelíbí, že státy přistupují k represivním opatřením, místo aby prosazovaly zákony zajišťující lepší zdravotní péči pro lidi s psychickými problémy, kteří by se ke zbrani neměli dostat.

Zákony snižují počet sebevražd, ukazuje studie

Debata o zbraních se opět naplno rozhořela po událostech z loňského podzimu a letošní zimy. Podnítily ji útoky v Las Vegas, kde pachatel nejtragičtější masové střelby v historii USA v říjnu zavraždil 58 lidí, a především incident na střední škole ve floridském Parklandu, kde v únoru zemřelo 17 osob.

Právě útok v Parklandu vyvolal masivní protesty namířené proti snadné dostupnosti především vojenských poloautomatických pušek. Přeživší studenti začali zakládat iniciativy a o zpřísnění legislativy jednali i s prezidentem Donaldem Trumpem. Prosadit přísnější zákony na federální úrovni se ale stále nedaří, a tak se zastánci kontroly držení zbraní dočkali vyslyšení spíše v jednotlivých státech.

Massachusetts je již dvanáctým státem unie, který tzv. red-flag law přijal. Jako první jej schválili již v roce 1999 v Connecticutu, o šest let později se přidala Indiana. V praxi přitom paradoxně pomáhá hlavně jako prevence sebevražd. Výzkumy ukazují, že většina soudních rozhodnutí o odebrání zbraní se netýká domácího násilí nebo vražd, ale právě obavy ze sebepoškození.

Studie vědců z University v Indianapolis publikovaná ve vědeckém časopise Psychicatric Services ukazuje, že za prvních deset let platnosti zákona (2005-2015) poklesla míra sebevražd střelnou zbraní v Indianě o 7,5 procenta a podařilo se předejít odhadem téměř 400 sebevražd. V Connecticatu byl pokles mezi lety 2007 až 2015, kdy se zákon začal více uplatňovat, dokonce o 13,5 procenta.

Massachusetts patří k nejbezpečnějším místům USA, co se úmrtí zbraní týče. V roce 2016 měl tento stát dokonce nejlepší statistiky z celých USA, když v něm zemřelo 3,4 osob na 100 tisíc obyvatel.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744