Články odjinud

Stěhování ambasád do Jeruzaléma je jen záminka, tvrdí český exdiplomat. Na napětí to dle něj nemá vliv

Stěhování ambasád do Jeruzaléma je jen záminka, tvrdí český exdiplomat. Na napětí to dle něj nemá vliv

Přestěhování americké či české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma je pouhou záminkou ke zvyšování napětí na Blízkém východě, řekl během konference k tématu přesunu diplomatického zastoupení bývalý český velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar. O stahování se mluví na konto úvah prezidenta USA Donalda Trumpa, který chce diplomaty stěhovat nehledě na očekávané dopady, které to vyvolá. Krok je z Palestinské strany hodnocen velmi negativně. Pro Česko se jedná o zásadní debatu – část zdejší politické scény by ráda přesunula i českou ambasádu.

Spojené státy, Rumunsko či Česká republika. To jsou státy, které jsou ohledně přesunu své ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma momentálně nejhlasitější. Donald Trump plánuje přesunout hlavní americké diplomatické zastoupení z Tel Avivu zřejmě už během května, Česká republika se k definitivnímu rozhodnutí „zda a kdy“ zatím nerozhoupala.

Přesun izraelské ambasády přitom rozhodně nespadá do škatulky „mnoho povyku pro nic“. Zdánlivá formalita má dalekosáhlé důsledky a je považována za významné gesto. S tímto aktem je totiž spojené formální uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele a to je problematické. Na město, respektive jeho východní část si totiž činí nárok i Palestinci, kteří jej považují za budoucí hlavní město svého státu. O tom však Izrael nechce ani slyšet. Právě tyto spory dosud stály za tím, že většina zemí ambasády měla v Tel Avivu, byť je často doplňovaly jeruzalémské konzuláty.

Mapa JeruzalémaMapa Jeruzalémaautor: Info.cz

V prosinci však přišel zlom. Donald Trump oznámil přesun ambasády a některé státy jeho rozhodnutí následovaly. Česká pozice není jednoznačná, prezident Miloš Zeman se za přesun aktivně zasazuje, vláda, do jejíž kompetence zahraniční politika formálně spadá, spíše vyčkává. „Nechceme rozmělňovat pozici EU ani blokovat dialog s Palestinou. Vše bude také záležet na vývoji mírového procesu a na situaci u dalších zemí, které mohou časem přistoupit k otevírání velvyslanectví v Jeruzalémě,“ uvedl na konci února ministr zahraničních věcí Martin Stropnický.

Tahounem snah o přesun izraelské ambasády je tak nyní především Hrad. „Je pravda, že kdybychom na Hradě neměli Miloše Zemana, tak tento dialog vůbec nevedeme,“ připouští bývalý český velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar, podle kterého přesunu české ambasády z praktického hlediska v zásadě nic nebrání. „Už nyní do Jeruzaléma směřuje veškerá korespondence České republiky, návštěvy českých politiků, dokonce si tam i velvyslanci předávají pověřovací listiny,“ míní prorektor Cevro Institutu, který v přesunu ambasády nevidí problém.

720p 360p
Jeruzalém: Proč Svaté město už tisíce let krvácí?

Tomu na druhé straně oponuje třeba politolog Břetislav Tureček, podle kterého k takovému přesunu právě teď neexistuje žádný důvod. „Ve východním Jeruzalémě žije asi 300 tisíc Arabů – a mě by zajímalo, jak budeme vysvětlovat, že máme ambasádu ve městě, kde třetina lidí ani nemá volební právo,“ namítá.

Samotné přestěhování české ambasády by nejspíš nebyl výraznější problém. Na rozdíl od té americké, která bude ve finále potřebovat přesunout minimálně tisícovku svých pracovníků. 

Američané nicméně podle současných informací počítají s tím, že v první fázi se na ambasádu změní jejich stávající jeruzalémské konzulární zastoupení, které sídlí na hranici západního a východního Jeruzaléma. V další fázi by pak mohli vystavět zcela novou ambasádu, pozemek k tomu mají již mnoho let zablokovaný.

„Předpokládám však, že vybudování nového úřadu potrvá alespoň deset let. Do té doby se do Jeruzaléma přesune nejspíš jen část personálu a zbytek zůstane v Tel Avivu,“ míní Pojar, podle kterého je americké rozhodnutí ambasádu přesunout nezvratné. „Nevěřím, že by například nějaký další americký prezident toto rozhodnutí změnil či revokoval,“ uzavírá diplomat.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud