Stěhování ambasád do Jeruzaléma je jen záminka, tvrdí český exdiplomat. Na napětí to dle něj nemá vliv | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Stěhování ambasád do Jeruzaléma je jen záminka, tvrdí český exdiplomat. Na napětí to dle něj nemá vliv

Stěhování ambasád do Jeruzaléma je jen záminka, tvrdí český exdiplomat. Na napětí to dle něj nemá vliv

Přestěhování americké či české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma je pouhou záminkou ke zvyšování napětí na Blízkém východě, řekl během konference k tématu přesunu diplomatického zastoupení bývalý český velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar. O stahování se mluví na konto úvah prezidenta USA Donalda Trumpa, který chce diplomaty stěhovat nehledě na očekávané dopady, které to vyvolá. Krok je z Palestinské strany hodnocen velmi negativně. Pro Česko se jedná o zásadní debatu – část zdejší politické scény by ráda přesunula i českou ambasádu.

Spojené státy, Rumunsko či Česká republika. To jsou státy, které jsou ohledně přesunu své ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma momentálně nejhlasitější. Donald Trump plánuje přesunout hlavní americké diplomatické zastoupení z Tel Avivu zřejmě už během května, Česká republika se k definitivnímu rozhodnutí „zda a kdy“ zatím nerozhoupala.

Přesun izraelské ambasády přitom rozhodně nespadá do škatulky „mnoho povyku pro nic“. Zdánlivá formalita má dalekosáhlé důsledky a je považována za významné gesto. S tímto aktem je totiž spojené formální uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele a to je problematické. Na město, respektive jeho východní část si totiž činí nárok i Palestinci, kteří jej považují za budoucí hlavní město svého státu. O tom však Izrael nechce ani slyšet. Právě tyto spory dosud stály za tím, že většina zemí ambasády měla v Tel Avivu, byť je často doplňovaly jeruzalémské konzuláty.

Mapa JeruzalémaMapa Jeruzalémaautor: Info.cz

V prosinci však přišel zlom. Donald Trump oznámil přesun ambasády a některé státy jeho rozhodnutí následovaly. Česká pozice není jednoznačná, prezident Miloš Zeman se za přesun aktivně zasazuje, vláda, do jejíž kompetence zahraniční politika formálně spadá, spíše vyčkává. „Nechceme rozmělňovat pozici EU ani blokovat dialog s Palestinou. Vše bude také záležet na vývoji mírového procesu a na situaci u dalších zemí, které mohou časem přistoupit k otevírání velvyslanectví v Jeruzalémě,“ uvedl na konci února ministr zahraničních věcí Martin Stropnický.

Tahounem snah o přesun izraelské ambasády je tak nyní především Hrad. „Je pravda, že kdybychom na Hradě neměli Miloše Zemana, tak tento dialog vůbec nevedeme,“ připouští bývalý český velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar, podle kterého přesunu české ambasády z praktického hlediska v zásadě nic nebrání. „Už nyní do Jeruzaléma směřuje veškerá korespondence České republiky, návštěvy českých politiků, dokonce si tam i velvyslanci předávají pověřovací listiny,“ míní prorektor Cevro Institutu, který v přesunu ambasády nevidí problém.

720p 360p
Jeruzalém: Proč Svaté město už tisíce let krvácí?

Tomu na druhé straně oponuje třeba politolog Břetislav Tureček, podle kterého k takovému přesunu právě teď neexistuje žádný důvod. „Ve východním Jeruzalémě žije asi 300 tisíc Arabů – a mě by zajímalo, jak budeme vysvětlovat, že máme ambasádu ve městě, kde třetina lidí ani nemá volební právo,“ namítá.

Samotné přestěhování české ambasády by nejspíš nebyl výraznější problém. Na rozdíl od té americké, která bude ve finále potřebovat přesunout minimálně tisícovku svých pracovníků. 

Američané nicméně podle současných informací počítají s tím, že v první fázi se na ambasádu změní jejich stávající jeruzalémské konzulární zastoupení, které sídlí na hranici západního a východního Jeruzaléma. V další fázi by pak mohli vystavět zcela novou ambasádu, pozemek k tomu mají již mnoho let zablokovaný.

„Předpokládám však, že vybudování nového úřadu potrvá alespoň deset let. Do té doby se do Jeruzaléma přesune nejspíš jen část personálu a zbytek zůstane v Tel Avivu,“ míní Pojar, podle kterého je americké rozhodnutí ambasádu přesunout nezvratné. „Nevěřím, že by například nějaký další americký prezident toto rozhodnutí změnil či revokoval,“ uzavírá diplomat.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.