Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Stěhujeme se do Kanady.“ Někteří Američané prchají kvůli Trumpovi za hranice

„Stěhujeme se do Kanady.“ Někteří Američané prchají kvůli Trumpovi za hranice

Mnozí Američané před volbami slibovali, že pokud Donald Trump bitvu o Bílý dům vyhraje, odstěhují se ze Spojených států. Pro některé z nich to ale nebyly plané sliby nebo pouhé projevy zoufalství. Trump v prezidentském křesle je pro ně dostatečný důvod opustit rodnou zem a přestěhovat se za hranice. Nejčastěji do Kanady.

Když se začalo mluvit o tom, že by se kontroverzní miliardář Donald Trump mohl stát prezidentem, třiačtyřicetiletá Sarah to brala jako špatný vtip, který nemůže brát vážně. To, co pro ni bylo „nemyslitelné“, se 8. listopadu stalo skutečností. Okamžitě volala svému manželovi, který byl právě na zahraniční služební cestě.

„Je to tady. Chci odejít a nedělám si legraci,“ řekla manželovi do telefonu.

„Já vím. Můžeme jít,“ odpověděl jí a za měsíc už oba i se školou povinnými dcerami opouštěli Spojené státy bez myšlenky na návrat. Podle Sarah její rodina neměla jinou možnost.

Manžel, který se nenarodil ve Spojených státech a je často pracovně v zahraničí, žil v zemi na dočasná víza. Sarah proto nechtěla pokoušet štěstí, že se za Trumpovy vlády jednou nemusí dostat zpátky do země. „Za současné změny administrativy je to trochu děsivé,“ řekla pro britský deník BBC Sarah.

Cílová destinace: Kanada

Stejné myšlenky jako Sarah napadly tisíce dalších Američanů. Den po zvolení Donalda Trumpa 45. prezidentem společnost Google ohlásila, že frázi „Odstěhovat se do Kanady“ vyhledávali Američané na vyhledávači nejčastěji v historii. Nápor obrovského množství lidí zaznamenaly také kanadské imigrační stránky, které po zvolení Trumpa obratem zkolabovaly.

Podobnou zkušenost má také společnost Royal LePage, která je hlavní kanadskou realitní kanceláří. Podle její tiskové zprávy vydané u příležitosti Trumpovy inaugurace americká návštěvnost jejich webových stránek den po volbách vystřelila o 329 procent. Nejžádanějšími kanadskými destinacemi, ve kterých Američané nejčastěji vyhledávali nemovitosti, byly provincie Ontario, Britská Kolumbie nebo Québec.

Nárůst žádostí o přestěhování do Kanady potvrzuje i kanadská právnička Marisa Feilová, která se zabývá hlavně imigračními případy. Většina žádostí ale zůstane bez výsledku. Američtí klienti totiž narážejí na problém, se kterým nepočítali. „Mnoho Američanů je šokováno, když zjistí, že se nemohou přestěhovat do Kanady pouze na základě jejich vzdělání nebo pracovních zkušeností,“ říká Failová s tím, že pro usazení se v Kanadě je nutné mít pracovní nabídku od tamního zaměstnavatele nebo mít v Kanadě člena rodiny, který by pomohl práci najít.

Nová destinace pro Mexičany

Jiná je situace pro Mexičany, kteří navíc od loňského prosince nepotřebují pro cestu do Kanady víza.  „Nárůst v mexické imigraci, obzvlášť ale v počtu žadatelů o azyl rozhodně uvidíme," potvrdila pro deník Globe and Mail torontská právnička, která se na imigraci specializuje. 

Tamní liberální vláda je v tuto chvíli připravená mechanismy na omezení mexického přistěhovalectví znovu zavést v případě, že počet žádostí o azyl překročí hranici 3500 během jednoho roku. Proti tomu ale brojí organizace, které se na pomoc uprchlíkům zaměřují. Kabinet v čele s Justinem Trudeauem vyzývají, aby si Ottawa zachovala otevřenou přistěhovaleckou politiku, i vzhledem k Trumpově rétorice.  

Nový Zéland je v závěsu

Kromě Kanady je cílovou destinací Američanů také Nový Zéland. Tamní imigrační společnosti New Zealand Shores, která pomáhá cizincům dostat se na zelený ostrov, se americká návštěvnost jejich stránek den po amerických volbách zvýšila o 600 procent. Jak tvrdí její pracovnice Sarah Cromeová, většina Američanů udává jako důvod, proč se chtějí dostat na Zéland, „politickou situaci“.

„Mluvili jsme s mnoha klienty, kteří nechtěli ani Hillary,“ říká Cromeová. Novozélandská agentura v současnosti zajišťuje pobyt asi 150 americkým párům a rodinám, což je podle ní mnohem více než v minulosti.

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744