Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Stovky e-mailů či zneužívání osobních údajů. USA obvinily 13 Rusů z ovlivnění prezidentských voleb

Stovky e-mailů či zneužívání osobních údajů. USA obvinily 13 Rusů z ovlivnění prezidentských voleb

Tým amerických vyšetřovatelů pod vedením Roberta Muellera, který zkoumá možný ruský vliv na loňské prezidentské volby v USA, oznámil, že federální velká porota ve Washingtonu, jež dohlíží nad vyšetřováním, vznesla obvinění proti třinácti Rusům a třem ruským právním subjektům. Ministr spravedlnosti Rod Resenstein oznámil, že obviněné Rusy čeká vyhoštění ze země. 

Obžaloba podle CNN obvinila všechny výše zmíněné ze spiknutí proti Spojeným státům, tři obžalované viní ze spiknutí za účelem podvodu a pět obviněných z krádeže identity.

Nejméně deset Rusů mělo dle vyšetřovatelů pracovat pro nechvalně prosloulou Ruskou agenturu pro výzkum internetu (AII) se sídlem v Petrohradě, která zaměstnává stovky „trollů“ zveřejnujících na sociálních sítích a webech proruské zprávy. „Účastnili se operací určených hlavně k šíření hanlivých informací o Hillary Clintonové, ke špinění dalších kandidátů, jako jsou Ted Cruz a Marco Rubio, a k podpoře Bernieho Sanderse a Donalda Trumpa,“ stojí dle webu the Verge ve spisu.

Vyšetřovatelé Rusy podezřívají, že používali počítače v USA, aby skryli svůj původ. „Obžalovaní se vydávali za americké občany a provozovali stránky a skupiny na sociálních sítích, aby upoutali americké obecenstvo,“ citovala z žaloby britská televizní stanice BBC. Někteří Rusové zneužili osobní údaje existujících Američanů například ke zřízení účtů v internetovém platebním styku PayPal či k obstarání falešných řidičských průkazů. 

Podle agentury Reuters ve spisu také stojí, že ruské zásahy do politického vývoje v zemi, včetně zmíněných loňských prezidentských voleb, se datují už od roku 2014. Vyšetřovatelé dle agentury tvrdí, že někteří z výše obviněných, kteří se vydávali za americké občany, komunikovali s lidmi napojenými na kampaň současného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ti ale neměli mít tušení, že se ve skutečnosti jedná o Rusy, proto také nebyl žádný Američan obviněn z vědomé spolupráce.

Rusové dle obvinění měli také založit a používat stovky e-mailů a přes ně kontaktovat americká média, vynakládat tisíce dolarů měsíčně na politické reklamy či organizovat a propagovat protesty po Spojených státech. Kromě toho prý navštěvovali USA, aby shromažďovali „zpravodajské informace“, potřebné k zasahování do voleb.

Zatímco mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl zatím obvinění komentovat, mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ho označila za absurdní. Sama ve čtvrtek přišla s tvrzením, že Moskva má konkrétní důkazy o „destruktivním vměšování“ některých západních zemí před březnovými prezidentskými volbami v Rusku.

Jeden z obviněných Rusů je miliardář Jevgenij Prigožin, kterému se přezdívá „Putinův kuchař“ kvůli tomu, že se od obsluhování hlavy státu vypracoval do postavení největšího dodavatele jídla ruské armádě, se nechal slyšet, že Američané jsou příliš emotivní. „Američané jsou velice citliví lidé, vidí to, co chtějí vidět. Chovám k nim velkou úctu. Vůbec se nezlobím, že jsem se ocitl na tomto seznamu. Chtějí-li vidět čerta, ať ho vidí,“ řekl Prigožin ruské tiskové agentuře Ria-Novosti. Američtí vyšetřovatelé ho viní z toho, že měl skrze své společnosti financovat činnost AII.

Skandál s ruským vměšováním vypukl v říjnu 2016, kdy administrativa prezidenta Baracka Obamy veřejně obvinila Rusko z hackerských útoků na servery Demokratické strany a z pokusů ovlivnit prezidentské volby ve Spojených státech. Moskva se následně proti nařčením ohradila. Prezident Vladimir Putin osočení Ruska označil za předvolební rétoriku Bílého domu a za snahu administrativy dosluhujícího prezidenta Obamy odvést pozornost od vlastních problémů. V listopadových volbách nakonec demokratku Hillary Clintonovou porazil republikán Donald Trump, který se funkce prezidenta ujal v lednu 2017.

USA v prosinci 2016 v odvetě za údajné ruské hackerské útoky na e-maily Demokratické strany a Clintonové vypověděly 35 ruských diplomatů. Šlo o jeden z nejvýraznějších podobných kroků ve vzájemných vztazích obou zemí: více ruských, respektive sovětských diplomatů muselo opustit USA jen v říjnu 1986, kdy vláda Ronalda Reagana vyhostila 55 lidí odvetou za podobný krok Moskvy.

Naplno se kauza rozhořela v lednu 2017, když americké tajné služby - Ústřední zpravodajská služba (CIA), Federální úřad pro vyšetřování (FBI) i Národní agentura pro bezpečnost (NSA), zveřejnily část své zprávy. V ní dospěly k tomu, že kampaň, která měla ovlivnit předloňské prezidentské volby v USA, nařídil Putin. Jejím cílem bylo podkopat demokratický proces v zemi a pošpinit Clintonovou.

Klíčovými postavami skandálu byli zpočátku bývalý šéf FBI James Comey, kterého americký prezident Donald Trump v květnu nečekaně odvolal, a rovněž bývalý hlavní bezpečnostní poradce Bílého domu Michael Flynn.

Několik dní po zveřejnění zprávy tajných služeb americká média informovala, že se Flynn scházel s ruským velvyslancem v USA Sergejem Kisljakem. Kontakty začaly ještě před listopadovými volbami a pokračovaly během předávání moci Trumpovi. Flynn nakonec v únoru 2017 odstoupil. Později Trump řekl, že na Flynnových rozhovorech s Rusy nebylo nic špatného a že musel rezignovat kvůli tomu, že o schůzce mylně informoval viceprezidenta Mikea Pence. Flynn se loni v prosinci přiznal, že vyšetřovatelům podával lživé informace o svých stycích s Kisljakem.

Loni v květnu Trump náhle a s okamžitou platností odvolal Comeyho z funkce šéfa FBI, a to kvůli ztrátě důvěry a kvůli chybám při vyšetřování skandálu kolem služební elektronické pošty Clintonové. Rozhodnutí vyvolalo kritické reakce. Podle názoru většiny amerických médií byl skutečným důvodem Trumpův odpor k vyšetřování údajných zásahů Ruska do prezidentských voleb, které měly Trumpa zvýhodnit.

O týden později ministerstvo spravedlnosti pověřilo bývalého ředitele FBI Roberta Muellera, aby vedl zvláštní vyšetřování možné spolupráce mezi Ruskem a zástupci Trumpovy předvolební kampaně s cílem ovlivnit prezidentské volby. Šetření kromě Muellerova týmu vedou i tři kongresové výbory. Prezidentská kancelář podle oficiální zprávy předala Muellerovi 20.000 stran dokumentů, Trumpův volební štáb kromě toho dokonce dalších 1,4 milionu stran.

Jednou z hlavních postav vyšetřování se loni v říjnu stal také Trumpův zahraničně politický poradce George Papadopoulos, jehož FBI také usvědčila ze lži. Obviněni byli také bývalý šéf Trumpovy volební kampaně Paul Manafort a jeho spolupracovník Rick Gates, kteří jakékoli provinění odmítají.

Vyšetřování se přiblížilo i do těsné blízkosti Donalda Trumpa. Jeho syn Donald před soudním výborem amerického Senátu přiznal, že se v roce 2016 sešel s ruskou právničkou Nataljí Veselnickou, protože mohla disponovat kompromitujícími informacemi o Clintonové. Trump mladší schůzku odůvodnil snahou o posouzení „způsobilosti“ Clintonové stát se prezidentkou. Trump junior ale prohlásil, že schůzka nic nepřinesla, a zároveň zdůraznil, že se nikdy tajně nedohadoval s Rusy na ovlivnění amerických prezidentských voleb. Schůzce z června 2016 byli přítomni i Trumpův zeť Jared Kushner a tehdejší šéf Trumpovy kampaně Manafort. Sám prezident Trump letos v lednu prohlásil, že i on je k výslechu připraven a těší se na něj. Jeho právní poradci ho ale před takovým krokem varovali, protože by se prý kvůli své prostořekosti mohl dostat do problémů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1