Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Stovky radikálů, které můžou kdykoliv udeřit. Německo má rok po útoku na trh obavy z dalšího teroru

Stovky radikálů, které můžou kdykoliv udeřit. Německo má rok po útoku na trh obavy z dalšího teroru

V Německu je nyní zhruba 720 islámských radikálů, kteří by podle bezpečnostních úřadů mohli spáchat teroristický útok. Skutečně vysoké riziko jich může představovat asi 40 procent z nich. Vyplývá to z dosavadních zkušeností bezpečnostních složek s novým systémem pro rozlišování radikálů. Informuje o nich deník Süddeutsche Zeitung a televizní a rozhlasové stanice NDR a WDR.

Systém nazvaný Radar-ITE vyvinul Spolkový kriminální úřad (BKA) ve spolupráci s psychology na univerzitě v jihoněmecké Kostnici. Na rozdíl od dřívějších a - jak se ukázalo - ne vždy spolehlivých metod, nevychází tento systém z toho, jak moc jsou sledované osoby věřící, nebo jaký mají světonázor, ale hlavně z toho, jak se skutečně chovají.

Systém nabízí několik desítek otázek týkající se života a chování sledovaných. Na základě analýzy odpovědí pak radikály rozdělí do tří skupin, podle toho, zda představují vysoké, zjevné nebo mírné riziko. Sledovací a další aktivity bezpečnostních složek se díky tomu mohou zaměřit především na ty nejnebezpečnější extremisty.

Do konce listopadu německé úřady uzavřely s pomocí nového systému hodnocení 205 osob. Z nich 96 představuje mírné riziko, 27 zjevné riziko a 82 vysoké riziko. Vysoce riziková skupina tedy tvoří 40 procent všech sledovaných radikálů.

V příštích měsících chtějí německé úřady podobným způsobem analyzovat i řadu dalších osob, které považují za extremistické.

Nový systém začalo Německo používat i ve víře, že mu pomůže předejít opakování útoku, jakým byl ten loňský na vánoční trh v Berlíně. Jeho původce Anis Amri byl na dřívější osmistupňové škále, kde stupeň jedna znamenal největší riziko, zařazen na stupeň pět. Ten nesprávně značil, že útok z jeho strany není příliš pravděpodobný. Když se ale zpětně poznatky o Amrim zadaly do nového systému, označil ho za vysoce nebezpečného.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1