Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Střední a východní Evropu drtí odchod schopných. Takhle Západ nikdy nedožene

Střední a východní Evropu drtí odchod schopných. Takhle Západ nikdy nedožene

Střední a východní Evropa čelí v posledních letech stále větším ekonomickým potížím. Ty v konečném důsledku ohrožují politický pokrok dosažený bývalými komunistickými zeměmi v minulých desetiletích a vedou i k pochybám o výhodnosti členství v Evropské unii. Řekl to dnes přední činitel Mezinárodního měnového fondu (MMF) Poul Thomsen.

Podle Thomsena, který řídí evropské oddělení MMF, se potenciál ekonomického růstu v regionu za posledních deset let snížil na polovinu. Stále větší brzdou je přitom pro tyto ekonomiky silný odliv kvalifikovaných lidí do ciziny, řekl Thomsen na konferenci v Dubrovníku.

Vlády některých zemí kvůli rostoucím problémům dokonce zpochybňují přínosy evropské integrace, poznamenal Thomsen. Ten v minulých letech řídil záchranné programy MMF a EU pro Řecko nebo Portugalsko, charakteristické požadavky na drastické škrty v sociální oblasti.

Celá Evropa si prošla desetiletím krizí a ekonomické slabosti, což zpomalilo nebo úplně zastavilo proces ekonomického sbližování mezi západem a východem kontinentu. V řadě zemí to vyvolává otázky o smyslu bolestných ekonomických a politických reforem, přiznal Thomsen.

„Je to pro nás všechny včasná připomínka, že se nemáme nechat oklamat představou, že politický a institucionální pokrok je nevyhnutelný. Nesmíme si myslet, že jde o něco nezastavitelného, o postupnou evoluci, protože tak to není,“ citovala Thomsena agentura Reuters.

„V dohledné budoucnosti problémy ještě narostou,“ předpověděl dánský ekonom. Poznamenal, že v době pádu komunistických režimů těžil region z výjimečně příznivé hospodářské situace ve světě, to se ale již těžko bude opakovat.

Za hlavní problém oblasti Thomsen označil odchod kvalifikovaných pracovníků do západní Evropy. MMF odhaduje, že země střední a východní Evropy opustilo v posledním desetiletí kolem 20 milionů lidí, tedy pět až šest procent jejich obyvatelstva. Polovina maďarských a čtvrtina polských firem si stěžuje na nedostatek zkušených zaměstnanců, což jim podkopává výrobu a brzdí investice, ukazují průzkumy mínění u firemních manažerů.

Vývoj v minulém desetiletí je jedním ze zdrojů nynějšího růstu napětí mezi vládami střední Evropy a bruselským centrem EU a podle Thomsena rovněž podkopal hodnotu členství v unii v očích těch zemí regionu, které v EU ještě nejsou. Podle Thomsena může zklamání z nepříznivého vývoje směřovat ke zvrácení politických a institucionálních reforem a známky tohoto trendu se objevují v nejpokročilejších zemích oblasti. MMF se znepokojuje zejména ohrožením nezávislosti centrálních bank v regionu, uvedl Thomsen.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1