Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Střety ustaly, viníky budeme stíhat.“ Nobelistka Su Ťij konečně reaguje na vyvražďování muslimské menšiny v Barmě

„Střety ustaly, viníky budeme stíhat.“ Nobelistka Su Ťij konečně reaguje na vyvražďování muslimské menšiny v Barmě

Barmská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij dnes poprvé promluvila k národu v souvislosti s uprchlickou krizí na hranicích s Bangladéšem. V televizním projevu odsoudila jakékoli porušování lidských práv a uvedla, že její vláda je připravena začít s prověřováním rohingských uprchlíků, aby se mohli vrátit. Podle agentury Reuters ale nekomentovala armádní operace v problematickém Arakanském státě.

„Budeme stíhat všechny, kdo jednají v rozporu se zákony naší země a porušují lidská práva, nehledě na jejich víru, rasu či politickou příslušnost,“ prohlásila držitelka Nobelovy ceny za mír. Organizace spojených národů či organizace Amnesty International označují dění kolem Rohingů za etnickou čistku ze strany barmské armády, Su Ťij na možné viníky krize neukázala.

„Jsme znepokojeni tím, že tolik muslimů prchá přes hranici do Bangladéše. Chceme zjistit, proč k tomuto exodu dochází“ uvedla v projevu v angličtině. „Hluboce soucítíme s utrpením všech, kdo byli do tohoto konfliktu zavlečeni,“ řekla Su Ťij. Dodala, že od 5. září na západě Barmy nedochází k žádným ozbrojeným střetům, ani zde vojáci neprovádí „pročišťovací“ operaci.

720p 360p

Z Barmy za několik týdnů kvůli vlně násilí uteklo přes 410.000 muslimských Rohingů, což je více než třetina jejich barmské populace. Mnohé osobnosti v poslední době kritizovaly postoj Su Ťij k utrpení v její zemi a volaly po tom, aby jí byla odebrána Nobelova cena za mír. Naposledy se na adresu barmské lídryně vyjádřila Amnesty International. Ta podle agentury AFP kritizovala Su ťij za to, že před problémy „strká hlavu do písku“.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1