Strkat hlavu do písku je lidské, aneb proč globální oteplování nyní není velkým tématem

Marek Hudema

Planeta se otepluje a přispívá k tomu lidská činnost. Studie o tom, co to bude znamenat, ukazují stále hrozivější následky, ale zájem o to něco podniknout je menší než třeba před deseti lety. O boji proti globálnímu oteplování příliš hlasitě nemluví většina politiků, ačkoli dříve, když se vývoj nezdál tak hrozivý, to bylo mnohem větší téma. Proč?

Důvodů je zřejmě několik a jsou navzájem provázané. Za prvé část vědců a aktivistů dlouhá desetiletí tvrdila, že se blíží hrozná katastrofa. Jenže vědecké studie a modely tehdy ukazovaly, že to možná nebude až tak strašné. Navíc v minulosti se jiné katastrofické předpovědi nevyplnily. Ať už šlo o globální ochlazování moderní v sedmdesátých letech minulého, strach z nedostatku surovin a dalších přírodních zdrojů v šedesátých letech nebo v 19. století obavy z vyčerpání zdrojů a následných hladomorů kvůli přelidnění. Když pak letos přišly skutečně podložené studie o tom, že na zastavení globálního oteplování v přijatelných mezích zbývá už jen pár let, značná část veřejnosti nad nimi zřejmě mávla rukou. Přes to, že vědci varují před ohromnými dopady na zemědělství, vzrůstem hladiny oceánu, suchy i povodněmi a z toho plynoucí migrací. Dalším varováním už část lidí nevěří. Jako v pohádce o pasáčkovi, který stále z legrace křičel pozor vlk, až jednou vlk skutečně přišel, ale nikdo mu už nevěřil a nepřišel mu na pomoc.

Za druhé zatím neexistují skutečně reálné plány, jak skutečně globální oteplování zastavit. Tedy seznam kroku, který by byl přijatelný pro obyvatele jednotlivých zemí a zároveň byl účinný. Všeobecné úvahy o nutnosti radikální změny životního stylu všech lidí jsou z říše fantazie. Výsledkem je jen to, že lidé prostě rezignují a doufají, že se nakonec celý problém nějak vyřeší sám. Například zavedením nových technologií, které by dokázaly levně skladovat energii, takže by se pak mohla více vyrábět z obnovitelných zdrojů, nebo odčerpat skleníkové plyny z atmosféry a pak je někde na dlouho dobu neutralizovat. Nebo něčím jiným. Jenže žádné takové technologie zatím nevidím a naopak roste využívání starých „špinavých“ technologií, které produkují skleníkové plyny a pomáhají k zahřívání planety¨. Loni například poprvé po čtyřech letech celosvětově vzrostla poptávka po uhlí ke spalování.

Hrozí klimatická katastrofa, už to nemůžeme dál ignorovat, varuje sociální geografka

sinfin.digital