Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Studenti podrobili Chameneího nezvykle otevřené kritice. Ajatolláh přiznal, že Írán čelí problémům

Studenti podrobili Chameneího nezvykle otevřené kritice. Ajatolláh přiznal, že Írán čelí problémům

Íránští univerzitní studenti při setkání s nejvyšším duchovním ajatolláhem Alím Chameneím kritizovali směřování Íránu, zejména ekonomickou situaci v zemi. Šlo o neobvykle otevřenou debatu, v níž studenti vyjadřovali obavy z možných důsledků květnového rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa vypovědět účast Spojených států v mezinárodní jaderné dohodě s Íránem. S odkazem na zprávy v íránském tisku o tom dnes informovala agentura Reuters.

Jedna studentka jmenovala řadu problémů, včetně rostoucích třídních rozdílů, stoupající nedůvěry veřejnosti ke státním institucím, rostoucí nezaměstnanosti či znečištění a zeptala se Chameneího, jak by na ně reagoval. Studentka se nejvyššího duchovního k překvapení mnohých zeptala i na úskalí, kterým v Íránu čelí menšiny a jak by reagoval na to, že konzervativci v íránské bezpečnosti a justici záměrně potlačují aktivisty s pomocí vykonstruovaných případů.

Chameneí audience během muslimského postního měsíce ramadánu pořádá běžně, zřídka ale dostane kritika ze strany obyvatel prostor v tisku. Nedávno se v zemi navíc konala stávka řidičů nákladních vozů i farmářů. 

Duchovní vůdce v reakci na otázky studentů uvedl, že Írán opravdu čelí problémům, jejichž odstranění je těžší, než si studenti myslí. Možným řešením podle něj může být, aby se do státních institucí dostali „revoluční, motivovaní a odhodlaní mladí lidé“. „K růstu společnosti je zapotřebí svoboda slova,“ zdůraznil.

Írán je šíitskou teokracií, v níž má Chameneí poslední slovo. Pravidelně se ale v zemi konají prezidentské i parlamentní volby, ve kterých jsou zastoupeni jak konzervativci, kteří na protest proti odstoupení USA od jaderné dohody v parlamentu zapálili americkou vlajku, tak reformisté. 

Rostoucí nespokojenost mnoha Íránců s ekonomickou situací vedla v prosinci a lednu k protivládním protestům, které si vyžádaly desítky obětí na životech. Chameneí v pondělí vyjádřil přesvědčení, že by mohly být povoleny poklidné demonstrace.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1