Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Su Ťij zklamala. Etnická válka v Barmě vrcholí, nositelka Nobelovy ceny míru se po roce v čele země dívá stranou

Su Ťij zklamala. Etnická válka v Barmě vrcholí, nositelka Nobelovy ceny míru se po roce v čele země dívá stranou

Velké naděje pomalu zhasínají. Bojovnice za lidská práva Su Ťij je ve faktickém čele Barmy už rok. Mnozí si od ní slibovali stabilitu v zemi, která byla desetiletí v područí vojenské nadvlády. Humanitární zázrak se ale nekonal.  Podle některých mezinárodních aktivistů je Barma na pokraji genocidy a Su Ťij – držitelka Nobelovy ceny míru – mlčí.

Do Aun Schan Su Ťij je občanská aktivistka, která musela roky kvůli svým názorům pobývat v domácím vězení. V roce 1988 vstoupila do politiky jako členka Národní ligy pro demokracii. Pro její nebezpečné výroky, ve kterých hlásala filozofii nenásilí, ji vládnoucí vojenská junta uvrhla v roce 1989 do domácího vězení. Zde s krátkými přestávkami byla na různých místech až do roku 2010, kdy se dostala na svobodu natrvalo.

Zavěšená na bráně vězení hlásala o míru, nyní mlčí

71letá Su Ťij se po svém propuštění rozhodla kandidovat do čela země. Speciálně vytvořený zákon, který vznikl jen proto, aby jí v tom zabránil, ji ale ze hry o post prezidentky vyšachoval. Prezident Tchin Ťjo jí ale nabídl pro ni vytvořenou funkci státní poradkyně, což neměla být pouze čestná pozice, jak se později i potvrdilo.

S příchodem lidskoprávní aktivistky do vedení státu ožily naděje na zlepšení situace v zemi, která se potýká s náboženskou nenávistí a násilím. Rok po nástupu k vládě ale diplomaté a analytici ale The Guardian potvrdili, že revoluce nenásilí se nekonala.

Situace mezi buddhisty a muslimskou menšinou Rohingů v Rakhinském státě na západě státu eskaluje. Dochází prý ke zločinům proti lidskosti, barmští vojáci muslimy bijí, mučí, znásilňují a vraždí. A neúnavná bojovnice, která během svého domácího věznění promlouvala k masám zavěšená na bráně svého domu o politice míru, mlčí. Kromě toho do země nechce vpustit zahraniční pozorovatele a většinou nekomunikuje ani s médii. Mlčela i v lednu, když zabili jednoho z jejich nejbližších poradců, muslimského právníka Ko Ni.

„Byla elektrizující, byla zábavná a informativní. A myslím, že je politováníhodné, že teď už to nedělá,“ říká barmský lidskoprávní pozorovatel David Mathieson. Někteří tvrdí, že s novináři nemluví proto, že na to nemá čas. Jiní ji obhajují, že v zemi, kde po léta vládlo bezpráví, nejdou dělat změny přes noc.

Jí málo a miluje muzikály

Podle svých blízkých spolupracovníků je prý politička velice disciplinovaná, k čemuž ji donutila i léta v zajetí. Vstává před svítáním a úřaduje ve svém domě, kde žije se psem a skromným služebnictvem.  Snídá většinou se svým poradcem Kyaw Tint Swem. Jí prý velmi málo. „Sní toho jako koťátko. Vůbec nejí sacharidy, ovoce nebo zeleninu, vepřové, skopové, nebo hovězí. Jen ryby,“ svěřila se jedna z jejich služebnic. Ve volném čase se ráda dívá na filmy, mezi její nejoblíbenější prý patří muzikály. Nejvíce času ale věnuje práci.

Jako státní poradkyně údajně nemá přesně určenou agendu. Zdroje blízké vládě ale tvrdí, že se veškeré zákony, než je projedná parlament, dostanou na stůl právě k Su Ťij. Kritici tvrdí, že poradkyně ale s nástupem do funkce začala žít v sociální bublině a obklopená svými poradci se nedostane k poznání skutečných problémů.

Slibné začátky zkrachovaly na nedostatku spřízněných politiků

Když nastoupila do funkce, vypadalo to nadějně. Propustila množství politických vězňů a oznámila vytvoření poradní komise vedené Kofi Annanem, která ji měla pomoci zlepšit situaci v Rakhinském státě, kde roky trpí právě muslimská menšina Rohingů.

Politička ale ve své práci prý narazila na nedostatek schopných lidí. Jediní politici se zkušenostmi jsou ti, kteří byli spojení s nadvládou vojenské junty. Su Ťij si prý pomalu „vychovává“ nové spolupracovníky z řad těch, kteří jí pomáhali při jejím věznění. Tito lidé většinou ale politické zkušenosti nemají, aktivistka proto zřejmě zůstává při svém snažení trochu osamocená.

Ani to jí ale zřejmě nedávalo právo mlčet, když se na podzim zformovaly v Rakhinském státě vojenské jednotky, které vytvořily novou koalici proti muslimům. Ti prý zažívají od podzimu zesílená muka, před kterými často zoufale prchají do Bangladéše. A uprchlíků jsou už desetitisíce, přestože aktivistka před svým vstupem do úřadu proklamovala, že mír je pro ni prioritou. Její strana přitom v roce 2015 zakázala oficiálně muslimům, aby kandidovali do Parlamentu.

Válka eskaluje, hrozí genocida

Situace mezi etniky je v oblasti napjatá dlouhodobě. V poslední době vyvrcholila právě loni 9. října, když vyšlo najevo, že ozbrojená skupina Rohingů zabila několik policistů. Násilí se od té doby údajně vystupňovalo, přestože členové Parlamentu stále tvrdí, že místní muslimové si útoky vymýšlejí. Mluví o falešných znásilněních a dokonce o tom, že Rohingové si vesnice zapalují sami. Objektivně posoudit situaci ale není možné. Do země nesmí žádní mezinárodní pozorovatelé, a proto současný stav odhadují z výpovědí svědků, ale i ze satelitních snímků, na kterých jsou právě rozsáhlé požáry vidět.

A samotný poslíček míru Su Ťij stále mlčí. Nekomunikuje s novináři, nesděluje své dojmy zahraničním diplomatům. Vypadá to tedy, že problémy přehlíží. Podle některých anonymních vyjádření jejích blízkých je ale ze situace zdrcená. Možná i proto, že sama problém vyřešit nedokáže a její sny nejdou plnit tak snadno, jak si myslela, když mluvila o míru u brány svého domácího vězení.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek