Súdán sevřelo nové násilí, jednání skončila masakrem. O co jde a kdo jsou spojenci vojenského režimu? | info.cz

Články odjinud

Súdán sevřelo nové násilí, jednání skončila masakrem. O co jde a kdo jsou spojenci vojenského režimu?

Když v dubnu po třech desetiletích padl súdánský diktátor Umar Bašír, zdálo se, že by země sužovaná válkami a korupcí mohla vykročit správným směrem. Pondělní masakr v ulicích Chartúmu ale ukázal, že odstranění diktátora nestačí a že armáda, která jej ve vedení státu nahradila, se moci hned tak nevzdá. Přinášíme odpovědi na základní otázky kolem krize v nejrozlehlejší africké zemi.

 

a odpovědi na nynější dění v největší (podle rozlohy) africké zemi.

Proč v pondělí došlo k masakru s desítkami obětí?

Po svržení diktátora Umara Bašíra 11. dubna vyšly do ulic desetitisíce Súdánců, kteří slavili pád nenáviděného vládce svrženého armádou. Demonstranti žádali, aby armáda předala moc civilní vládě a v protestech, které trvají už čtyři měsíce, pokračovali. Podpořila je v tom i Africká unie, jež Súdánu pohrozila vyloučením, pokud by hlavní požadavek protestujících nesplnil.

Armáda se s demonstranty původně shodla na tříletém přechodném období, později ale selhala jednání o tom, kdo během nich bude zemi spravovat. Tento týden v pondělí proto vojáci spolu s paramilitárními jednotkami Rapid Support Forces (Síly rychlé podpory) zaútočily před budovou armádní centrály na demonstranty a minimálně 31 z nich pozabíjeli, stovky dalších lidí byly zraněny. Ozbrojenci vnikli i do jedné z chartúmských nemocnic, odkud se ozývala střelba. Jednou z obětí bylo i osmileté dítě.

Výše zmíněné paramilitární jednotky využíval už diktátor Bašír k masakrům v Dárfúru, za což byl Mezinárodním trestním tribunálem (ICC) obviněn z genocidy a válečných zločinů. Šéf súdánské armády generál Abdalfattáh Burhán v televizi oznámil, že armáda zastavila jednání s Aliancí pro svobodu a změnu a do devíti měsíců vypíše parlamentní volby, které se uskuteční pod „regionálním a mezinárodním dohledem“.

Jaké vyvolal pondělní masakr reakce?

Brutální zásah odsoudily Spojené státy i OSN, v úterý se kvůli němu sejde Rada bezpečnosti OSN. Šéf komise Africké unie Moussa Faki naléhal na „okamžité a transparentní vyšetřování“.

Organizátoři protestů vyzvali Súdánce k občanské neposlušnosti a ke svržení přechodné vojenské vlády. Na úterý pak svolali „modlitby za padlé mučedníky“ a další poklidné demonstrace. Aliance pro svobodu a změnu pak ohlásila konec všech kontaktů a vyjednávání s „pučistickou“ armádní radou.

Režim mezitím zpřísnil cenzuru internetu, která je nyní podle organizace Netblocks monitorující dění na webu přísnější než v době svržení diktátora Bašíra, informovala televize CNN.

Kdo armádní vládu v Súdánu podporuje?

Důležitější než protesty Západu proti násilí se zdá být podpora nynějšího súdánského vedení ze strany arabských spojenců, zejména bohatých monarchií Perského zálivu. Vlády Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů nebo Egypta vidí v súdánské revoluci nebezpečí, které by mohlo ohrozit i jejich režimy, pokud by se revoluční vlna přelila do okolních zemí jako během arabského jara v roce 2011.

Po svržení Umara Bašíra proto Saúdové a Emiráty nabídli súdánskému režimu podporu ve výši tří miliard dolarů, která měla posílit popularitu generálů u veřejnosti a zajistit, aby měli převahu při jednáních s civilními vůdci. V posledních týdnech se hned několik generálů vydalo jednat o podpoře do zemí Zálivu. Šéfa nechvalně proslulých paramilitárních jednotek Muhammada Hamdána osobně přijal saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán.

Jedním z důvodů, proč za súdánskou armádou Saúdové stojí, je válka v Jemenu. Právě Súdán totiž patří k hlavním dodavatelům vojáků v konfliktu, který v této zbídačené arabské zemi vede Saúdská Arábie a její spojenci proti šíitským povstalcům podporovaným regionálním rivalem Saúdů Íránem.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud