Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sudetští Němci chtějí stavět mosty mezi Čechy a Němci, tvrdí jejich šéf Posselt

Sudetští Němci chtějí stavět mosty mezi Čechy a Němci, tvrdí jejich šéf Posselt

Sudetští Němci chtějí bojovat proti nacionalismu a stavět mosty mezi národy, řekl dnes v první den sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) jeho šéf Bernd Posselt. Spolupráce Čechů a Němců má podle něj hluboké kořeny. Česko na letošním sjezdu zastoupí vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek, jenž bude dosud nejvýše postaveným českým politikem, který tak učiní.

Krutá historie dala podle Posselta sudetským Němcům hezký úkol, a sice být mostem mezi Českem a Bavorskem, respektive Německem. Není to přitom úkol v žádném případě krátkodobý, spolu s Čechy dobré vůle se ale chce o co nejužší spolupráci nadále snažit. „Byli jsme sousedy a vždy sousedy zůstaneme,“ zdůraznil Posselt, podle něhož je důležité, aby se sudetští Němci aktivně zapojili do utváření střední Evropy.

Sudetoněmecký sjezd začal dnes před 11. hodinou v prostorách augsburgských veletrhů za přítomnosti zhruba tisícovky hostů. Už předtím se ráno otevřely desítky stánků, které představují jednotlivé komunity sudetských Němců a jejich historii nebo třeba lákají na návštěvu České republiky.

Hlavní událostí dnešního dne bylo předání nejvyššího sudetoněmeckého ocenění - Evropské ceny Karla IV. Převzal ji Volker Bouffier - ministerský předseda Hesenska, tedy spolkové země, která po druhé světové válce přijala po Bavorsku druhý nejvyšší počet sudetských Němců, kteří museli opustit Československo.

Ve svém projevu Bouffier připomněl situaci, do jaké v roce 1946 do Hesenska přišlo několik stovek tisíc sudetských Němců. Vysídlenci z Československa tehdy dorazili do země, která hladověla a která byla po druhé světové válce vyřazena ze skupiny civilizovaných zemí. O to obdivuhodnější je podle něj, jakým způsobem se sudetští Němci dokázali zapojit do budování poválečného Německa.

Politický vrchol sjezdu přijde v neděli, kdy s projevy vystoupí Bělobrádek nebo bavorský premiér Horst Seehofer (CSU). Česko budou na sjezdu vedle Bělobrádka reprezentovat ministr kultury Daniel Herman i řada regionálních politiků.

Vztahy sudetských Němců a Čechů prošly v posledních letech značnou proměnou, kdy se namísto sporů o takzvané Benešovy dekrety klade spíše důraz na to, co obě skupiny spojuje. V podobném duchu by se podle představ pořadatelů měl nést i letošní sjezd.

Sudetoněmecké krajanské sdružení zastupuje zájmy sudetských Němců a jejich potomků. Z tehdejšího Československa bylo po skončení druhé světové války a více než šestileté nacistické okupaci vyhnáno a odsunuto kolem tří milionů Němců.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1