Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Summit v Helsinkách pohledem médií: Trump vypadal slabě, Putin je vítězem

Summit v Helsinkách pohledem médií: Trump vypadal slabě, Putin je vítězem

Americká a britská média se shodují, že vítězem pondělního setkání prezidentů USA a Ruska se stal Vladimir Putin. Podobný názor zastávají i ruští politologové: pánem situace byl zjevně šéf Kremlu. Putinovým vítězství nicméně bylo už i samo konání vrcholné schůzky v Helsinkách. Ruský tisk zase psal o možném plánu USA získat Rusko jako svého spojence proti Íránu a Číně. Německá média ke schůzce uvedla, že je důležité, že spolu Spojené státy a Rusko znovu mluví, o čem konkrétně, ale není jasné. 

 Podle amerických médií zašel Donald Trump na summitu v Helsinkách dál, než kdokoli z jeho předchůdců: přijal vysvětlení nepřátelského zahraničního vůdce ke zjištění svých vlastních zpravodajských agentur, napsal americký list The New York Times v komentáři k pondělnímu setkání Trumpa a Putina. Časopis Time v komentáři zase uvedl, že americký vůdce vypadal vedle Putina ponížený a slabý.

„Namísto toho, aby bránil Spojené státy proti těm, kteří by je mohli ohrozit, zaútočil na své vlastní občany a instituce. Namísto toho, aby se postavil Putinovi, protivníkovi s dobře zdokumentovanými záznamy o jeho krocích proti USA, bez jakýchkoli výhrad ho chválil,“ komentoval summit The New York Times. Dodal, že v souvislosti s jeho vystoupením v Helsinkách by si tak mnozí mohli položit otázku, která se kolem Trumpa vznáší již delší dobu: Má na něj něco Rusko?

„Ti, kdo znají prezidenta Trumpa dlouhá desetiletí, dosvědčí, že bývalý realitní magnát z New Yorku se nejvíce ze všeho obává dvou věcí: být ponížený a vypadat slabě. Na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem se mu přihodilo obojí,“ uvedl k pondělní schůzce časopis Time.

Ačkoli schůzka nepřinesla žádný velký průlom, Putin v očích svého domácího publika obratně zvítězil, míní podle agentury AP Alexander Gabujev z moskevského centra Carnegie. A to zejména odražením obvinění, že se Rusko vměšovalo do voleb ve Spojených státech, vlastními obviněními vůči Spojeným státům. Nicméně ruští komentátoři přímo nemluví o tom, že Putin porazil Trumpa. Místo toho vyjadřují sympatie vůči americkému prezidentovi, kterého líčí jako oběť iracionální kritiky doma, a spojují s ním naději na zlepšení vztahů.

Velkým vítězem pondělního setkání amerického a ruského prezidenta v Helsinkách je Vladimir Putin, napsal britský list The Guardian. Podle listu The Times zanechala cesta šéfa Bílého domu do Evropy nepříjemnou pachuť. Zatímco ke spojencům byl totiž hrubý, k Putinovi se choval servilně. Spojenectví, na kterých byl založen současný světový řád, jsou podle The Times v ohrožení. Také podle internetového deníku The Independent možná na helsinském summitu zazněl startovní výstřel k závodu o demontáž současného světového řádu.

Pokud je Putin velkým vítězem, jednou z poražených je podle The Guardianu i britská premiérka Theresa Mayová, se kterou se Trump setkal krátce před summitem v Helsinkách. „Útok novičokem v Salisbury nehrál v Helsinkách prakticky žádnou roli,“ poznamenal britský list s odkazem na březnovou otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije na jihu Anglie.

Ruský deník Nězavisimaja gazeta napsal o možném plánu USA získat Rusko jako svého spojence proti Íránu a Číně. Prezidenti v uvítacích proslovech sdělili, o čem budou na historickém setkání hovořit. „Šéf Bílého domu do seznamu připsal i téma Číny, což experti hodnotí jako přání získat v Putinovi partnera v obchodních válkách,“ poznamenal list. Podle expertů si Trump uvědomuje, že je Čína pro USA hlavní výzvou, ovšem spojenectví s Ruskem označují za nepravděpodobné.

„Mlčení Trumpa k Ukrajině bylo ostudné. Asi nejvíce znepokojivé ale byla neochota amerického prezidenta bránit svou vlastní zemi, když byl dotázán, zda si myslí, že se Rusko vměšovalo do amerických voleb. Je těžko představitelné, že by byť jediný z jeho předchůdců zastával tak proruskou politiku,“ uvedl list The Times, podle kterého zanechal summit v Helsinkách nepříjemnou pachuť, „jejímž cílem je iritovat Západ“.

Prezident Vladimir Putin na setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem dosáhl hned dvou svých cílů: mezinárodní legitimity a uznání Ruska jako světové velmoci. V reakci na helsinský summit to napsal španělský list La Vanguardia. Také podle nizozemského listu De Telegraaf Trump summitem šéfovi Kreml dopomohl zpět na špici mezinárodní politiky. Podle švýcarského deníku Neue Zürcher Zeitung se šéf Bílého domu z Helsinek vrací stejně jako ze Singapuru jen s vágními sliby.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1