Supermarketům na zelené louce „odzvonilo“. V Rakousku vytáhli do boje proti ničení půdy | info.cz

Články odjinud

Supermarketům na zelené louce „odzvonilo“. V Rakousku vytáhli do boje proti ničení půdy

Rakouská spolková země Horní Rakousy vytáhla do ostrého boje proti pokračujícímu ničení půdy. V budoucnu by nové supermarkety měly stát pouze uvnitř měst, ve volné krajině pak investor nedostane povolení ke stavbě na zelené louce, pokud může ke stejnému účelu rekonstruovat už stojící budovu. Podobná opatření přitom podporuje i spolková vláda.

Rada Horních Rakous rozhodla o revoluční novele zemského zákona o územním rozvoji minulý týden. Platit by měla od letošního podzimu, po očekávaném schválení v zastupitelstvu. Jejím středobodem je snaha vrátit „život“ do města obcí a zároveň zabránit zabírání a betonování půdy ve volné krajině. V Rakousku každý den zmizí zemědělská půda o velikosti 10,4 hektarů, přičemž zčásti za to může právě výstavba obchodních center. To by se nyní mělo minimálně v Horních Rakousích změnit.

„Prioritou je pro nás nakupování v místě. Chceme ukončit pomalé vylidňování městských center,“ uvedl na tiskové konferenci v Linci hornorakouský radní pro území rozvoj Markus Achleitner. Novela počítá s tím, že velké obchody a supermarkety se budou muset stavět pouze uvnitř prostoru, ohraničeném cedulemi vjezdu do aglomerace. Za městem nebudou tyto stavby povolovány.

Lidovec Achleitner přišel dokonce s vlastní představou, jak by měl vypadat v Horních Rakousích supermarket budoucnosti. Obchody budou umístěny především v centrech měst a místo obvyklých přízemních hal budou vícepodlažní. „Parkovací místa v suterénu, supermarket v přízemí a dvě podlaží nahoře s byty, kancelářemi nebo smíšeným využitím. A na střeše nejlépe fotovoltaické panely,“ popsal radní svoji představu. Podle něj nyní obchodní řetězce zabírají ve volné krajině více půdy i kvůli tomu, že staví větší parkoviště, než obchod potřebuje. A to zkrátka proto, že půda je pro ně levná. Ve městech ale musejí s místem hospodařit mnohem obezřetněji.

Novela ale obsahuje i další opatření, která by podle radních měla zastavit nebo snížit úbytek cenné půdy ve volné krajině. Jedno z nich se týká i nakupování pozemků jako investice. Zatímco dnes někteří lidé kupují stavební pozemky často s tím, že je jednou prodají s mnohonásobným ziskem nebo předají vnoučatům, podle novely už to nebude možné. Příslušná radnice může stanovit, že vlastník stavebního pozemku na něm do určité doby, třeba do tří nebo pěti let, musí začít stavět. Pokud to v příslušné lhůtě neudělá, měl by ho nabídnout k prodeji jinému stavebníkovi, nebo by mohla mít předkupní právo radnice. Tím by se údajně snížil tlak na změny územních plánů směrem k přeměně zemědělské půdy na stavební. Pokud by se dnes stavělo tam, kde se stavět může, nemusela by se zabírat další zemědělská půda.

Těžší to budou mít i ti investoři, kteří by chtěli stavět na zelené louce v lokalitě, na níž už stojí jiná budova, vhodná ke stejnému účelu. Stavební úřad v povolovacím řízení dostane právo stavbu odmítnout s tím, že přednost před dalším zabíráním zeleně musí dostat rekonstrukce již stojící budovy. Zástupci „obchodu“ se zatím k návrhu novely staví opatrně, rozhodně ji ale neodmítají. „Obchod má pochopení pro snahu oživit městská centra,“ řekl deníku Kurier předseda obchodní sekce Hornorakouské hospodářské komory Ernst Wiesinger. Pro obchodní řetězce představuje podle něj novela zákona novou výzvu. „Uvidíme, co to přinese v praxi. Je ale čas vyvinout a vyzkoušet nové koncepty,“ řekl Wiesinger.

Horní Rakousy jsou zatím první rakouskou spolkovou zemí, která se rozhodla bojovat proti dalšímu zabírání půdy poměrně radikální změnou zákona o územním plánování. Ve vedení země přitom nejsou Zelení, ale lidovci a strana Svobodných. Obě strany drží v zemské radě po třech křeslech, po jednom zástupci pak mají Zelení a sociální demokraté. I rakouská spolková vláda, kterou poprvé v historii sestavili lidovci společně se Zelenými, však ve svém vládním prohlášení deklaruje snahu zastavit nebo alespoň zmírnit pokračující úbytek „zeleně“. Kabinet se přihlásil k tomu, že by chtěl do deseti let dosáhnout snížení objemu zabírání půdy ze současných více než deseti hektarů na maximálně 2,4 hektaru denně. Územní plánování je ale v Rakousku v pravomoci jednotlivých spolkových zemí.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud