Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Svět trpí největším hladomorem od druhé světové války. Zabít může až 20 milionů lidí

720p480p360p240p

Sucho a vleklé válečné konflikty ve světě mají na svědomí stoupající počet lidí, kteří hromadně umírají hladem v zemích, jako je Somálsko, Jižní Súdán, Nigérie a Jemen. Podle Organizace spojených národů (OSN) se v přímém ohrožení života nachází až dvacet milionů lidí, mezi nimiž je i 1,4 milionu dětí. Kvůli krizi roste také počet migrantů. Jedná se o největší hladomor od druhé světové války.

Počet lidí, kteří trpí hladem a nacházejí se kvůli tomu v bezprostředním ohrožení života, je v letošním roce nejvyšší od druhé světové války. Velký podíl na tom nemají pouze nepříznivé klimatické podmínky, například dlouhotrvající sucho, ale zejména válečné konflikty, které se vlečou a nemají zatím konce.

Nejvíce lidí ohrožených hladomorem žije v současné době podle statistik OSN ve čtyřech zemích: Jižním Súdánu, Somálsku, Nigérii a Jemenu.

I přesto, že humanitární organizace mají v dnešní době dostatek nástrojů i prostředků, jak lidem v postižených státech pomáhat, válečné konflikty jim práci ztěžují. Kromě toho, že se jejich pracovníci nemohou kvůli zuřícím bojům dostat do některých oblastí, vyhladovění může být součástí i válečné taktiky některé ze znesvářených stran.

OSN připomíná, že skupinou obyvatelstva, která válkami nejvíce trpí, jsou děti. Pokud se jim podaří přežít, psychické i fyzické trauma si s sebou nesou po zbytek dalšího života.

Jižní Súdán

Jižní Súdán vznikl jako nezávislý stát v roce 2012. O rok později tu však vypukla občanská válka a boje i přes uzavřené příměří pokračují dodnes. Konflikt už vyhnal z domovů více než 1,6 milionu lidí, což představuje jednu z největších uprchlických krizí na světě. V zemi panuje podle OSN hladomor a hrozí tu riziko šíření cholery.

OSN uvádí, že vážnému nedostatku potravin a riziku smrti v současnosti čelí až polovina z celkového počtu asi 11 milionů obyvatel země. Těžce podvyživených a v ohrožení života je i přes 250 tisíc dětí.

I přesto, že se v případě Jižního Súdánu hovoří o největším hladomoru v Africe od roku 2011, kdy postihl Somálsko, lidé tu pořád častěji umírají kvůli násilnostem. V částech země, kde operují povstalci, jsou brutální útoky, vraždění lidí nebo vypalování vesnic na denním pořádku. Jak píší zahraniční média, lidé se vydávají na útěk a pokud nejsou zastřeleni, utopí se v řece nebo v bažinách.

„Ty samé řeky a bažiny by jim mohly poskytnout potravu a vodu. Lidé se ale bojí a nevycházejí z domovů, neloví, neobdělávají pole a neobchodují. Dokonce i útěk může být riskantní. Spoustu lidí proto jí trávu a lekníny čistě proto, aby přežili,“ uvádí The Washington Post.

Situaci navíc komplikuje hospodářská krize související s válečným konfliktem a to, že vláda prezidenta Salva Kiira blokuje dodávky potravinové pomoci do některých oblastí. V poslední době média informovala o útocích na humanitární pracovníky.

Jemen

Konflikt mezi jemenskou sunnitskou vládou prezidenta Abdar Mansúra Hádího a menšinovými šíity trvá od roku 2014 a od té doby si stihl vyžádat nejméně 10 tisíc lidských životů. Vládní jednotky mají nyní pod kontrolou přibližně 70 procent území na jihu a východě země, povstalci ovládají severozápad. Od jara 2015 pomáhá vládním jednotkám mezinárodní koalice v čele se Saúdskou Arábií, šíitské povstalce podporuje Írán. Chaosu v zemi využívá teroristická síť Al-Káida, jejíž bojovníci útočí hlavně na vládní jednotky a snaží se dobývat území na jihu země.

Stávající situace se podepsala i na jemenské ekonomice. V zemi nefunguje průmysl, dopravní infrastruktura a ani veřejné služby. Miliony lidí nemají práci a trpí hlady. Kvůli válce, hladu, nemocem a chudobě se tu nachází v ohrožení života přibližně 7 milionů lidí, včetně 462 tisíc dětí. Od začátku konfliktu v roce 2014 jde podle Dětského fondu OSN (UNICEF) o nárůst o 200 procent.

Velký problém pro mezinárodní organizace dodávající do země humanitární pomoc představuje téměř zničený přístav Hudajdá na západním pobřeží Jemenu. OSN na konci března potvrdila, že hledá novou cestu, jak do země dostat potřebnou potravinovou pomoc. Nově by trasa mohla vést přes jihojemenský Aden.

Nigérie

Nigérie je nejlidnatějším státem Afriky, kde žije více než 177 milionů obyvatel. Severovýchod země a příhraniční regiony sousedních zemí terorizuje islamistická skupina Boko Haram, která chce na tomto území zavést náboženský stát založený na islámském právu šaría. V posledních sedmi letech si násilí Boko Haram vyžádalo více než 200 tisíc obětí a z domovů vyhnalo přibližně 2,6 milionu osob. I přesto, že neexistují přesná čísla, odhaduje se, že přibližně pět milionů lidí trpí hladem.

Komplikace způsobuje vylidněná země, kterou opustily miliony uprchlíků. Půdu nikdo neobdělává a ta nevynáší. Město Maiduguri v posledních letech zdvojnásobilo svou populaci, což zvyšuje riziko pro šíření nemocí. Trpí ale i lidé, kteří se rozhodli své domovy kvůli konfliktu neopouštět. Zahraniční pracovníci, kteří se do těchto oblastí v minulosti dostali, vypovídají, že tu nacházeli lidi, jak jedí trávu nebo hmyz, protože nic jiného neměli k dispozici.

Organizace spojených národů nedávno varovala, že půl milionu dětí v severovýchodní Nigérii trpí podvýživou a do června může kvůli hladu zemřít až 75 tisíc z nich. V oblasti se navíc začaly šířit spalničky a hrozí, že vypukne epidemie.

Somálsko

Poslední hladomor zasáhl Somálsko v roce 2011 a tehdy si vyžádal životy 260 tisíc lidí, většinou dětí. OSN v posledních měsících varovala, že se situace může opakovat. Vážné komplikace způsobuje zejména vleklé sucho a nedostatek vody, kvůli němuž v zemi vypukla epidemie cholery. Podle OSN je v zemi ohroženo nedostatkem vody 6,2 milionu lidí a více než polovina obyvatelstva, tedy asi pět milionů lidí, je odkázána na pomoc humanitárních organizací.

Ty se ale na mnoho míst v zemi nemohou dostat kvůli vleklému konfliktu mezi islamistickými milicemi Šabáb s vazbami na teroristickou organizaci Al-Káida a vládními jednotkami. I přesto, že se podařilo milice vytlačit z velkých měst na venkov, pravidelné útoky v Somálsku pokračují. Přítomnost islamistů ve venkovských oblastech ale komplikuje život obyvatelům, kteří se nemohou volně pohybovat a opatřovat si jídlo a vodu.

K dalším zemím, v nichž obyvatelstvo trpí hlady, patří kromě čtveřice zmíněných zemí i Kongo, Středoafrická republika, Libye, Irák, Sýrie nebo Afghánistán.

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744