Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Světový den uprchlíků: Situace ve světě se zhoršuje, břemeno nesou ty nejchudší země, říká Faltová

Světový den uprchlíků: Situace ve světě se zhoršuje, břemeno nesou ty nejchudší země, říká Faltová

Od roku 2000, kdy Organizace spojených národů vyhlásila 20. červen Světovým dnem uprchlíků, si lidé po celé planetě mohou připomenout, že ne všechny země jsou klidným místem pro život a miliony lidí jsou každoročně nuceny opouštět své domovy. Podle aktuálních čísel Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) bylo v loňském roce kvůli válečným konfliktům a pronásledování na útěku celkem 68,5 milionu lidí a v průměru byla každé dvě sekundy roku 2017 vysídlena jedna osoba. „Nedochází k tomu, že by hlavní konflikty ustávaly – naopak se ukazuje, že se situace ve světě výrazně zhoršuje,“ říká pro INFO.CZ ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.

Násilí, války a pronásledování v loňském roce vyhnaly z domovů rekordní počet lidí – téměř 69 milionů obyvatel planety, z čehož asi polovinu tvoří děti. Alarmující je i počet těch, kteří byli nuceni překročit hranice domovské země – v roce 2017 to bylo 25,4 milionu lidí, což je o 2,9 milionu víc než v roce předchozím a zároveň největší nárůst, který UNHCR za jediný rok zaznamenala.

„Tato čísla jsou velice smutná. Nedochází k tomu, že by hlavní konflikty ustávaly – naopak se ukazuje, že se situace ve světě výrazně zhoršuje,“ komentuje statistiky pro INFO.CZ Magda Faltová. Počet nově vysídlených podle OSN vzrostl na 16,2 milionu lidí, v průměru tedy byl každé dvě sekundy nucen opustit svůj domov jeden člověk.

„Myslím, že je dobré dát čísla do kontextu – i s ohledem na představu některých Čechů, že je na světě 69 milionů uprchlíků a všichni se nyní vydají do Evropy. Není to tak. Celosvětově dlouhodobě platí, že lidé zůstávají co nejblíže svým domovům poměrně dlouhou dobu a doufají, že se budou moct vrátit. I z těch 25 milionů uprchlíků, kteří odešli ze země původu, velká část zůstává v okolních zemích,“ uklidňuje případné emoce Faltová s tím, že například v případě války v Sýrii lidé hledají bezpečí hlavně v Libanonu nebo Turecku.

„V Africe to je to třeba situace v Ugandě, která loni hostila zhruba milion lidí, což je stejné číslo jako v případě Německa, ale v porovnání s jejich ekonomickou situací i počtem obyvatel to je nesrovnatelně víc,“ popisuje ředitelka Sdružení pro integraci a migraci. Právě rozvojové země, kde jsou konflikty, násilí a nedostatek jídla častým jevem, jsou přitom přívalem uprchlíků postiženy nejvíc.

Hrozící katastrofa v Bangladéši

Na vysoký počet uprchlíků mají podle UNHCR velký podíl hlavně konflikty v Africe – například v Demokratické republice Kongo nebo Jižním Súdánu – a také útěk statisíců Rohingů do Bangladéše, kam z vedlejší Barmy od loňského srpna prchlo přes 700 tisíc příslušníků této muslimské menšiny. „Barmská rohingská krize je obrovská i proto, že lidé utíkají do Bangladéše, což je jedna z nejchudších zemí na světě a zajistit tam odpovídající podmínky pro uprchlíky je velmi komplikované,“ říká Faltová.

To v nedávném rozhovoru pro INFO.CZ potvrdil i Marek Štys z Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni, který byl uprchlické tábory v Bangladéši navštívit. „V táborech je situace hrozná. Musím říct, že to jsou jedny z nejhorších táborů, které bych přirovnal asi k těm v Jižním Súdánu. Opravdu je tam situace hodně špatná, což je dáno především nedostatkem místa,“ popsal redakci Štys.

„Chatrče a přístřešky, které jsou postavené jeden na druhý, jsou často improvizovaně poslepované z igelitů a rozštípaných bambusů. Uprchlíci dostali po příchodu do Bangladéše jednu oblast, kam se mohli přesunout, takže spousta těch domů stojí v naprosto nevhodných lokalitách a jsou nacpané na prudkých svazích, v malých údolíčkách,“ řekl humanitární pracovník s tím, že během monzunové sezóny hrozí mohutné sesuvy půdy, které mohou celé uprchlické tábory spláchnout.

Migrace

Monzunové období už v Bangladéši začalo a podle fondu UNICEF je kvůli mohutným dešťům v ohrožení asi 200 tisíc rohingských uprchlíků. Záplavy a sesuvy půdy jsou v uprchlických táborech pro Rohingy na denním pořádku, místní humanitární pracovníci však mají obavy z mnohem větší katastrofy.

„Jedním z největších rizik, kterým čelíme, je masivní sesuv půdy. Pokud k tomu dojde, spustíme plán pro hromadné neštěstí podobný těm, který by se použil ve válce,“ říká podle listu Financial Times místní pracovník Lékařů bez hranic Jérome Tognotii a dodává, že obavy panují také z rozpoutání cholery.

Statisíce lidí, které do Bangladéše přišly, tak na chudou asijskou zemi vytvářejí obrovský tlak – na místní obyvatele, úřady a kvůli masivnímu odlesňování jsou také zátěží pro životní prostředí. „Jak bangladéšská vláda, tak místní komunity a lidé z vesnic poblíž uprchlických táborů vytvořili globální exemplární příklad toho, jak se zachovat k uprchlíkům, kteří utíkají ze strachu o život před genocidou nebo přinejmenším před etnickými čistkami, které v Barmě probíhají. Klobouk dolů před tím, jakým způsobem přijímají rohingské uprchlíky,“ říká Štys.

Řešení migrace v EU v nedohlednu

Zatímco největší počty uprchlíků hostí chudé státy, jako je právě Libanon, Pákistán nebo Uganda, v Evropě probíhají dalekosáhlé diskuse o tom, jak migraci přes Středomoří co nejvíce omezit. Shoda se ale mezi 28 státy hledá jen stěží a reforma azylového systému, o které se v evropských institucích jedná už dva roky, je zatím v nedohlednu.

O možnostech omezení migrace z Afriky budou koncem příštího týdne mluvit i evropští lídři na pravidelném summitu v Bruselu. Jak včera informovala agentura Reuters, prezidenti a premiéři by se zde mohli dohodnout například na tom, že pro migranty, kteří se snaží dostat do Evropy, vzniknou střediska ještě na území severní Afriky. V těchto místech by se oddělovali uprchlíci uplatňující nárok na azyl v unii od ekonomických migrantů. O udělení azylu by se tak rozhodovalo ještě před tím, než žadatelé vyplují vstříc evropským břehům a budou při cestě na vlastní pěst riskovat své životy.

Důkazem toho, že je reforma evropské migrační politiky potřeba, se minulý týden stal případ lodi Aquarius s 629 lidmi na palubě, kterou odmítla přijmout Malta i Itálie, zakotvit tak mohla až po týdnu ve španělské Valencii. Jak napsala agentura AP, tito lidé se tak „stali obětmi evropské války o migranty“.

„Na jedné straně je určitě nutné odsoudit to, co Itálie udělala, protože vlastně popřela základní humanitární principy, na druhé straně je asi pochopitelné, že cítí nedostatečnou podporu ze strany svých partnerů v Evropské unii,“ říká pro INFO.CZ Faltová, podle které jde o formu nátlaku nové italské vlády na ostatní země EU, aby se v reformě azylového systému konečně pokročilo.

„Je to určitě projev změny politické situace v Itálii, ale i snahy Říma domoci se změny v rámci debat o evropském azylovém systému. Určitě to je o tlaku Itálie vůči ostatním zemím EU, na druhou stranu je to ale také vyústění něčeho, co se dlouhodobě nedaří Evropské unie vyřešit – najít pro reformu azylového systému kompromis,“ dodává ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.

720p 360p
PROČ: Migrace z Afriky. Problém, který jen tak neskončí

Mé poselství světu je, že nechci být uprchlíkem

Navzdory snahám humanitárních organizací a dalších světových institucí se situace ve světě nelepší – za rok 2017 se mohlo do svých domovů vrátit jen pět milionů lidí, většina z nich se přitom vrátila pod nátlakem nebo za situace, kdy v jejich domovském regionu stále nebylo bezpečno. „Mé poselství světu je: nechci být uprchlíkem. Chci, abychom se mohli vrátit domů do Barmy, ale chci mít jistotu, že to bude bezpečné a budeme žít v míru,“ říká podle UNHCR 55letá rohingská uprchlice, která po letech pronásledování přišla během násilných výpadů proti Rohingům o manžela.

„Konfliktů přibývá a ty starší eskalují. Úplně se OSN ani státům světa se nedaří hledat mírová řešení a zdá se, že se na tom do určité míry podílí i to, jakým způsobem současný svět díky globalizaci a velké informovanosti funguje – například v rohingské krizi se ukázalo, že poměrně velký podíl na pronásledování Rohingů mají sociální sítě,“ vysvětluje Faltová. A zdá se, že uprchlíků bude v příštích letech stále přibývat.

„Je to věštění z křišťálové koule, ale pravděpodobně bude tento trend pokračovat. Je v nedohlednu, že by jeden z významnějších konfliktů skončil, naopak se v mnoha zemích situace ještě víc komplikuje. Navíc do toho vstupují globální trendy v oblasti environmentálních katastrof, jako je sucho, které často stojí za vznikem konfliktů nebo jsou kvůli nim lidé nuceni opustit své domovy, protože se v daném regionu nemohou uživit,“ uzavírá ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.

Infografika: Sucho

 

Policejní stát, který se vymkl kontrole: Muslimové tu mizí po tisících, k zatčení stačí plnovous

Muslimové v čínské provincii Sin-ťiang jsou sledováni na každém kroku. Úřady na ně dohlíží pomocí kamer i speciálních aplikací. K poslání do převýchovných táborů stačí málo – třeba jen špatné oblečení. I proto v nich Ujgurové končí každý den po stovkách. Podívejte se na nový díl pořadu Proč.

Link

Link