Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sýrie jako nová kubánská krize? Vztahy s Ruskem jsou nejhorší v historii, připustil Trump

Sýrie jako nová kubánská krize? Vztahy s Ruskem jsou nejhorší v historii, připustil Trump

Zatím relativně omezený konflikt, který však má potenciál přerůst v globální katastrofu. To je současná situace v Sýrii, kde na opačných stranách barikády stojí dvě jaderné supervelmoci – Spojené státy a Rusko. Rakety byly vypáleny, napětí eskaluje. Vztahy obou zemí jsou nejhorší ve své historii, připustil nedávno prezident Donald Trump. Má Sýrie potenciál stát se novodobou kubánskou krizí, která by vedla k návratu bipolárního světa a přivedla Zemi na pokraj atomové války?

Mnozí jsou přesvědčeni, že se svět nejblíže k jaderné válce dostal během kubánské krize v roce 1962. Sověti tehdy na Kubu tajně dovezli své atomové zbraně, na což americký prezident John Kennedy reagoval aktivací jaderného arzenálu Spojených států a námořní blokádou ostrova. Nakonec se vše podařilo vyřešit diplomatickou cestou, podle historiků však jen tak tak.

„Současná situace v Sýrii mi kubánskou krizi do velké míry připomíná,“ říká pro Deutsche Welle Igor Jurgens, bývalý šéfporadce ruského premiéra Dmitrije Medveděva. Analogii připouští i Elmar Brok, německý politik a bývalý šéf zahraničního výboru Evropského parlamentu. „Současná syrská rozepře je první přímou hrozbou konfliktu mezi dvěma nukleárními velmocemi, USA a Ruskem, od dob kubánské krize,“ připouští.

Sám prezident Trump nedávno prohlásil, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou nyní nejhorší v historii. Do značné míry není jeho názor nepodložený, nicméně na druhou stranu automaticky neznamená, že právě nyní je svět blíže jadernému konfliktu, než byl v roce 1962.

Mezi kubánskou a syrskou krizí totiž stále existují podstatné rozdíly. Ten hlavní je v tom, že před 56 lety byly oba bloky ochotny riskovat přímý střet jen proto, aby druhou stranu donutily ustoupit. „Jaderné zbraně na Kubě představovaly pro Spojené státy existenciální hrozbu, navíc se jednalo o souboj dvou neslučitelných ideologií,“ přemýšlí Ivan Tomofejev z think-thanku Ruská rada pro zahraniční záležitosti (RIAC).

Rozdílný je prozatím i průběh konfliktu. Zatímco tehdy konfrontace probíhala přímo mezi Východem a Západem, během úderu v Sýrii si spojenci dávali setsakramentský pozor, aby nebyly ruské základny v oblasti zasaženy. A pokud by – hypoteticky – ruský vojenský materiál zasažen byl, odpovědí by nejspíše nebyla aktivace jaderného arzenálu. „Jsem přesvědčený o tom, že Rusové dobře vědí, k jakému scénáři by takový krok vedl,“ říká Tomofejev.

Navzdory tomu si však obě strany do jisté míry oddechly, že se situace „vyřešila“ jen odpálením stovky raket na syrská vojenská zařízení. Před sobotním raketovým úderem totiž Rusko otevřeně varovalo, že zneškodní všechny rakety, které budou na Sýrii vypáleny, Trump odpověděl svým arogantním stylem: „jen si zkuste…“

Úder na SýriiÚder na Sýriiautor: Info.cz

„Nakonec se podařilo vyhnout nejhoršímu, velké konfrontaci, o které se hovořilo v posledních dnech. Napětí opadlo,“ shrnul vývoj Maxim Jusin z ruského deníku Kommersant.

 

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232