Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sýrie jako nová kubánská krize? Vztahy s Ruskem jsou nejhorší v historii, připustil Trump

Sýrie jako nová kubánská krize? Vztahy s Ruskem jsou nejhorší v historii, připustil Trump

Zatím relativně omezený konflikt, který však má potenciál přerůst v globální katastrofu. To je současná situace v Sýrii, kde na opačných stranách barikády stojí dvě jaderné supervelmoci – Spojené státy a Rusko. Rakety byly vypáleny, napětí eskaluje. Vztahy obou zemí jsou nejhorší ve své historii, připustil nedávno prezident Donald Trump. Má Sýrie potenciál stát se novodobou kubánskou krizí, která by vedla k návratu bipolárního světa a přivedla Zemi na pokraj atomové války?

Mnozí jsou přesvědčeni, že se svět nejblíže k jaderné válce dostal během kubánské krize v roce 1962. Sověti tehdy na Kubu tajně dovezli své atomové zbraně, na což americký prezident John Kennedy reagoval aktivací jaderného arzenálu Spojených států a námořní blokádou ostrova. Nakonec se vše podařilo vyřešit diplomatickou cestou, podle historiků však jen tak tak.

„Současná situace v Sýrii mi kubánskou krizi do velké míry připomíná,“ říká pro Deutsche Welle Igor Jurgens, bývalý šéfporadce ruského premiéra Dmitrije Medveděva. Analogii připouští i Elmar Brok, německý politik a bývalý šéf zahraničního výboru Evropského parlamentu. „Současná syrská rozepře je první přímou hrozbou konfliktu mezi dvěma nukleárními velmocemi, USA a Ruskem, od dob kubánské krize,“ připouští.

Sám prezident Trump nedávno prohlásil, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou nyní nejhorší v historii. Do značné míry není jeho názor nepodložený, nicméně na druhou stranu automaticky neznamená, že právě nyní je svět blíže jadernému konfliktu, než byl v roce 1962.

Mezi kubánskou a syrskou krizí totiž stále existují podstatné rozdíly. Ten hlavní je v tom, že před 56 lety byly oba bloky ochotny riskovat přímý střet jen proto, aby druhou stranu donutily ustoupit. „Jaderné zbraně na Kubě představovaly pro Spojené státy existenciální hrozbu, navíc se jednalo o souboj dvou neslučitelných ideologií,“ přemýšlí Ivan Tomofejev z think-thanku Ruská rada pro zahraniční záležitosti (RIAC).

Rozdílný je prozatím i průběh konfliktu. Zatímco tehdy konfrontace probíhala přímo mezi Východem a Západem, během úderu v Sýrii si spojenci dávali setsakramentský pozor, aby nebyly ruské základny v oblasti zasaženy. A pokud by – hypoteticky – ruský vojenský materiál zasažen byl, odpovědí by nejspíše nebyla aktivace jaderného arzenálu. „Jsem přesvědčený o tom, že Rusové dobře vědí, k jakému scénáři by takový krok vedl,“ říká Tomofejev.

Navzdory tomu si však obě strany do jisté míry oddechly, že se situace „vyřešila“ jen odpálením stovky raket na syrská vojenská zařízení. Před sobotním raketovým úderem totiž Rusko otevřeně varovalo, že zneškodní všechny rakety, které budou na Sýrii vypáleny, Trump odpověděl svým arogantním stylem: „jen si zkuste…“

Úder na SýriiÚder na Sýriiautor: Info.cz

„Nakonec se podařilo vyhnout nejhoršímu, velké konfrontaci, o které se hovořilo v posledních dnech. Napětí opadlo,“ shrnul vývoj Maxim Jusin z ruského deníku Kommersant.