Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Syrští Kurdové našli nečekaného spojence. V boji proti tureckému nepříteli jim pomáhá Asadova vláda

Syrští Kurdové našli nečekaného spojence. V boji proti tureckému nepříteli jim pomáhá Asadova vláda

Syrští Kurdové našli v bojích o severosyrský Afrín nečekaně spojence v syrské vládě. Napsala to dnes agentura Reuters. Kurdské milice YPG, které USA považují za své partnery v boji proti islámským radikálům, čelí od ledna útokům turecké armády, jež je chce z Afrínu vytlačit.

V jiných částech Sýrie se zájmy YPG a syrské vlády neshodovaly a Damašek je proti kurdským požadavkům na autonomii na severu země. V Afrínu je ale nepřítel shodný: Kurdům i syrské vládě jde o zastavení postupu Turků.

Podle Reuters požádali Kurdové vládu, aby vyslala do této části Sýrie svou armádu k obraně hranice. Damašek sice vojsko neposlal, ale pomáhá nepřímo tím, že umožňuje dalším kurdským bojovníkům, civilistům a politikům průchod územím, které vládní oddíly kontrolují, a poskytuje tak Kurdům šanci posílit své řady.

Tato podpora, z níž může mít prezident Bašár Asad velký užitek, ačkoli nehne prstem, pravděpodobně prodlouží konflikt na severu Sýrie, píše Reuters.

Problém vzniká i pro Spojené státy, jejichž spojenec YPG je nucen k dohodám s Asadem. Agentura Reuters s odvoláním na kurdské zdroje napsala, že Damašek souhlasil s tím, že umožní přesun posil do Afrínu z jiných oblastí Sýrie ovládaných Kurdy, hlavně z Kobani ležícího východně od Afrínu.

„Do Afrínu je možné dostat posily různým způsobem, ale hlavní je trasa přes území ovládané (syrskou) armádou,“ řekl mluvčí arabsko-kurdské koalice SDF, která v oblasti působí.

Turecká armáda bojuje v Afrínu tři týdny, ale podle Reuters postupuje pomalu. Ankara označuje YPG za teroristy napojené na tureckou Stranu kurdských pracujících, která je považovaná za teroristickou organizaci. USA mají na severu Sýrie asi 2000 vojáků, kteří jsou východně od Afrínu a zatím nikoli v dostřelu tureckých zbraní.

YPG podle Reuters kontrolují téměř celou syrskou hranici s Tureckem, avšak Afrín je od zbytku tohoto regionu oddělen asi stokilometrovou zónou, kterou kontrolují spojenci turecké armády.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1