Tajné pokusy CIA v kanadské léčebně: Ženám v depresi lékaři vymývali mozky, omluva nikdy nepřišla | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tajné pokusy CIA v kanadské léčebně: Ženám v depresi lékaři vymývali mozky, omluva nikdy nepřišla

Tajné pokusy CIA v kanadské léčebně: Ženám v depresi lékaři vymývali mozky, omluva nikdy nepřišla

Je to jedna z temných kapitol kanadské historie, za kterou vláda nikdy oficiálně nepřevzala odpovědnost. Vymývání mozků, uměle vynucené kóma, elektrošoky, řízené pokusy s LSD a dalšími drogami. To vše na občanech, kteří měli úzkosti nebo poporodní deprese. Kvůli těmto stavům se stali ideálními pokusnými králíky pro CIA a skotského psychiatra Ewana Camerona v Montrealu, na dnes prestižní McGillově univerzitě. Chtěli ovlivnit paměť a vědomí lidí. V tom uspěli, jejich praktiky nevratně změnily osudy stovek kanadských rodin. Odškodnění získala po víc než půl století jen hrstka z nich. 

Devátý říjen 1957. Doktor Ewen Cameron, ředitel psychiatrické léčebny Allan Memorial Institute v Montrealu, si píše do svých záznamů, že pacientka Jean Steelová je už 23. den v umělém spánku. Rozhodl se jí ho drogami navodit poté, co se agresivně chovala k zaměstnancům léčebny. Nařídil sérii elektrošoků, čtyři takové léčby už má v tuto chvíli pacientka za sebou. Cameron je ale přesvědčený, že potřebuje „ještě více zlomit.“

„Když je vzhůru, chová se většinou tvrdohlavě a nepřátelsky, zdaleka ale není tak složitá, jako byla před léčbou,“ cituje záznamy z Cameronova deníku kanadský list The National Post. Lékař zvažuje, že bude Jean pouštět filmy, ve kterých je dobře znázorněné násilí. Chce zkusit, jestli ji to přiměje pracovat s její vlastní agresivitou a zadává knihovnici, aby našla ideální materiály pro tyto pokusy.

Z matky v depresi pokusným králíkem

Jean Steelové bylo v té době 33 let. Doma, ve východním Montrealu, měla čtyřletou dceru Alison a manžela, vojáka Garneta. Seznámili se ve čtyřicátých letech, zamilovali se, vzali se, žili spokojený společenský život plný tance a večírků s bridgem. Jejich první dítě zemřelo krátce po porodu. V roce 1952 se jim narodila Alison, zdravá, plná sil. Jean se ale ponořila do depresí, výchovu miminka nezvládala, rodina o ní začala mít starost. Právě v té době se její rodiče doslechli o doktoru Allanu Cameronovi, psychiatrovi se skvělou reputací. 1. května 1957 Jean nastoupila do léčebny, kterou vedl.

Amerika měla v té době za sebou korejskou válku. Armáda se už delší dobu snažila pochopit, jak je možné, že se někteří její vojáci vrátili z Koreje s až fanatickým obdivem pro komunistický režim. Snažila se porozumět vymývání mozků, které ve své léčebně zkouší právě Cameron. CIA a kanadská vláda proto tyto pokusy, dnes označované za základ moderního mučení, finančně podporovaly. Allan Memorial Institute byl součástí širšího projektu MK-ULTRA.

Jean v institutu strávila půl roku. Nejčastější „léčbou“ pro ni bylo drogami vyvolané kóma. To trvalo vždy 22 hodin po dobu několika dnů, týdnů, měsíců. Tím je Cameron připravoval na uvedení „do stavu dítěte.“ Cameronův mocný nástroj byl pak zvuk. V takzvaných spánkových místnostech byly všude rozmístěné reproduktory, ze kterých je bombardoval účelovými vzkazy i 16 hodin denně. Někdy šlo o jediné slovo, jindy o heslo, větu nebo souvětí. Vždy ve smyčce, pořád dokola, v různých intenzitách. Cameron věřil, že tím změní chování lidí, současně s tím mizela jejich paměť. Někteří pacienti zapomínali i ty nejběžnější návyky – jak si dojít na záchod, jak se obléct, jak si zavázat tkaničku. Jean se kvůli této „terapii“ podle záznamů pravidelně hroutila, žádala o jejich vypnutí, hrozila sebevraždou, stěžovala si, že ji pálí uši a nohy, křičela, že má pocit, že ji chtějí zaživa ukřižovat.

„Pacientka chodila po místnosti, po chodbě, a vypadala víc nevyrovnaně než normálně. Podívala se na reproduktor a řekla: Ta věc tady, tady na zdi, kvůli ní mě pálí ucho, ne nepálí mě ucho. Snaží se mě to ovlivňovat. To ale není moje mysl, že ne? Nebo je?“ stojí v jednom z Cameronových záznamů.

Tiché vyplácení obětí

Podobných zápisek má dnes její dcera Alison celé složky. Dostala se k nim až před lety, přístup k lékařským záznamům o stavu její matky dostala až v roce 2015. V ten samý rok podala žalobu na kanadskou vládu, chtěla, aby přiznala, na čem se podílela a omluvila se. Loni dostala v tichosti odškodnění 100 tisíc dolarů, o detailech nesmí mluvit. Podobně jako ti, co uspěli před ní. Právě to je podle právníka, který ji zastupoval důvod, proč stovky rodin, kterým CIA a kanadská vláda zásadně změnily život, nikdy nedostaly ani dolar. Nevěděly, že jde bojovat.

„Nechtějí, aby se o odškodnění hlásily další oběti. Pokračují v jejich umlčování," kritizuje kabinet Justina Trudeaua právník Alan Stein. S tím souhlasí i jeho klientka. „Proč by to jinak dělali s podmínkou mlčenlivosti? Byla jsem nervózní, když jsem mluvila s novináři," říká dnes Steelová.

Prvních 70 obětí dostalo odškodnění v 90. letech, když tehdejší premiérka Kim Campbellová rozhodla o částce 100 tisíc dolarů pro ty nejhorší případy. Na rodinu Steelových a stovky dalších nevyšlo. U Jean prý nedošlo k úplnému vymytí mozku, a tak tehdy podle vlády neměla na finanční odškodnění nárok. Omluva nebo uznání podílu viny tehdy také nepřišly. Alison se částečné spravedlnosti dočkala až poté, co ji k nové žalobě přimělo odvysílání nového dokumentu o praktikách v montrealské léčebně.

 „To, co udělali mé matce, bylo mučení,“ vyprávěla Alison nedávno reportérce National Post. „Je to otřesné a neuvěřitelné.“ Jean se po návratu z léčebny uzavřela do sebe. Hodiny seděla ve tmě, případně se sama zavírala do svého pokoje. Když řídila, nechávala vždy zapnutý blinkr, prý aby měla společnost. S Alison byla schopná o životě před tím, než se narodila. Nikdy ale o léčebně, ani o současnosti. „Nemohla o tom mluvit, nikdy jsem nevěděla, co se děje v její hlavě.“

Jean ani další pacienti nikdy nedali svolení k pokusům. Veřejnost se o týrání pacientů v léčebně začala dozvídat až v 70. letech, o roli CIA ještě později. Jean zemřela v roce 2002. Doktor Ewen Cameron, který se stal ředitelem psychiatrické asociace, podlehl v roce 1967 infarktu. Záznamy z jeho kliniky později sloužily CIA k vypracování manuály na metody výslechu a mučení.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.