Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tajné pokusy Islámského státu: Chemické zbraně pašuje vězňům do jídla, cílí na masy lidí

Tajné pokusy Islámského státu: Chemické zbraně pašuje vězňům do jídla, cílí na masy lidí

Radikálové z takzvaného Islámského státu našli další způsob, jak zaútočit na Západ. Podle dokumentů, které se našly v jejich sídlech po útěku z iráckého Mosulu, se chystali na masivní otravu lidí v Evropě a USA pomocí chemických zbraní rozpuštěných v jídle a pití. Tuto metodu už mezitím testují na svých zajatcích., uvádí britský Independent.

Jedna z obětí podle tajných dokumentů dostala jídlo napuštěné sulfátem thalia – soli bez chuti, která se rozpouští ve vodě. Následně začala trpět horečkou, nevolností, začalo jí natékat břicho a mozek. O deset dnů později v bolestech zemřela.

Tyto chemikálie radikálové v poznámkách popisují jako „ideální smrtelné zbraně“, které jsou snadno dostupné. Najít se totiž dají v pesticidech. Pravost dokumentů potvrdily britské i americké úřady, později se k nim dostaly novináři z britských Timesů.

Teroristé také experimentovali s látkou na bázi nikotinu, kterou podali oběti injekcí. Zajatec okamžitě omdlel, o pár hodin později zemřel. Ingredience pro tuto látku se najdou v cigaretách, i v tomto případě jsou tedy pro islamisty jednoduché k pořízení. Dokumenty, které irácká armáda našla, navíc obsahuje i konkrétní recepty na vytvoření chemických zbraní. 

720p 480p 360p 240p
Chemické zbraně

Odborník na chemické zbraně Hamish de Bretton-Gordon řekl listu The Times, že mu tyto metody připomínají návrat do dob druhé světové války, kdy nacisti testovali nervový plyn na živých lidech. Nedávno se navíc objevily informace, že Islámský stát buduje pro vývoj chemických zbraní zcela novou speciální buňku.

Tato buňka se podle CNN skládá ze specialistů na chemické zbraně z Iráku a Sýrie, kteří spolu doposud nespolupracovali, prohlásil americký představitel. Podle něj tato nová buňka vzniká v oblasti kontrolované Islámským státem, která se nachází v údolí řeky Eufrat mezi syrským městem Majádín a pohraničním iráckým městem Kajm.

Americký činitel citovaný CNN uvedl, že zmíněná oblast je nyní „v podstatě hlavním střediskem Islámského státu" vzhledem k tomu, jak velký tlak vyvíjí koalice na syrské město Rakka, považované doposud za baštu IS.

Radikálové také stále ztrácejí území v okolí Mosulu. Jeho východní část ztratili v lednu, když nad ní převzala kontrolu irácká armáda. Teď podle odhadů iráckých velitelů drží Islámský stát jen asi 10 procent oblastí na západním břehu řeky Tigris.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1