Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Tam nikdo neví, jestli bude zítra naživu.“ Německo deportovalo další afghánské migranty

„Tam nikdo neví, jestli bude zítra naživu.“ Německo deportovalo další afghánské migranty

Německé úřady včera vypravily další letadlo s deportovanými migranty z Afghánistánu, kteří v zemi neúspěšně žádali o azyl. Skupina devatenácti vyhoštěnců už přistála v afghánském hlavním městě Kábulu, jejich včerejší odlet z Düsseldorfu se však neobešel bez protestů víc než 200 lidí, podle kterých není situace v Afghánistánu bezpečná. 

Deportace afghánských běženců zpět do jejich vlasti jsou v Německu dlouhodobě výbušným tématem. Aktivisté totiž upozorňují na to, že Afghánistán není bezpečný a lidé by sem být vůbec deportováni neměli. Berlín, který tak chce „vytřídit“ některé z 1,35 milionů migrantů, kteří sem v posledních dvou letech přišli, si ale stojí za svým.

Mezi stovkami protestujících, kteří včera přišli Afghánce na letiště v Düsseldorfu podpořit, je i 11letá Hadíša Bakšeová. „V Afghánistánu je válka a hodně bomb. Mnoho lidí tam umírá. Neměli byste tam lidi posílat,“ řekla pro německou televizi Deutsche Welle.

Demonstranty na düsseldorfské letiště svolala iniciativa Afghanischer Aufschrei (Afghánský výkřik). Protestující se tak postavili proti deportaci, která je za poslední rok už devátou v pořadí. Během této doby bylo ze země odvezeno celkem 155 Afghánců. Včera ze země odletělo 19 neúspěšných žadatelů o azyl, původně jich přitom mělo být 80. Mnozí z nich ale v zemi zůstali kvůli zdravotním obtížím nebo kvůli potyčkám se zákony.

Deportace se uskutečnila jen pár dní po útoku v Kábulu, při kterém zemřelo víc než 30 lidí. Podobně tragických incidentů afghánské hlavní město v loňském roce zažilo nejméně 20. Po květnovém útoku, kdy v Kábulu zahynulo 90 lidí a 400 dalších bylo zraněno, německé úřady deportace na čas pozastavily. Poté se ale znovu rozběhly, což kritizují lidskoprávní organizace včetně Amnesty International.

„Tyto návraty porušují mezinárodní zákony a musí okamžitě přestat. Ty samé evropské země, které slibovaly podporovat lepší budoucnosti Afghánců, nyní ničí jejich naději a vracejí je do země, která je nyní nebezpečnější, než byla, když z ní utíkali,“ kritizovala v říjnu výzkumnice Amnesty International v Afganistánu Horia Mosadiqová.

Na nebezpečném místě, jako je Afghánistán, nechce žít ani matka Hadíši. „Tam nikdo neví, jestli bude zítra naživu, nebo ne,“ řekla pro DW. Rodina žije v Německu už dva roky a zatím má povoleno zůstat, z deportace má ale strach. Stejné pocity má i další z protestujících. „Mám strach, že zítra nebo další den přijde noc a já budu muset zpátky do Afghánistánu… Nemůžu spát,“ říká.

Z Německa má být celkem deportováno asi 14 tisíc Afghánců, kterým úřady žádosti o azyl zamítly. Na 10 tisíc z nich má ale zatím povoleno zůstat, protože jejich repatriace zatím není možná. Rozhodně se tak nejedná o poslední deportaci. Organizace na pomoc uprchlíkům však kritizují to, že ne všechny spolkové země při deportacích postupují stejně a mnohdy jsou ze země odváženi i Afghánci, kteří byli dobře integrováni.

„Všichni Afghánci jsou oběťmi terorismu,“ říká Hasamdín Ansárí, který se demonstrace zúčastnil připoután na vozíku. „Vím to lépe než ostatní lidé: V Afghánistánu jsem ztratil obě nohy,“ říká s tím, že byl zraněn při bombovém útoku. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1