Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Téměř každý Trumpův výrok o globálním oteplování byl lživý. Podívejte se, jaká je skutečnost

Téměř každý Trumpův výrok o globálním oteplování byl lživý. Podívejte se, jaká je skutečnost

Až 2.7 milionu ztracených pracovních míst, masivní blackouty, pokles ekonomiky o stovky miliard dolarů. Takový by byl dopad na největší ekonomiku světa pokud by se Donald Trump nerozhodnul z pařížské dohody vystoupit, tvrdil prezident při zdůvodnění toho, proč je třeba dohodu opustit. Jenže realita všedního dne se od trumpovy apologetiky ekonomického růstu liší jako den a noc, a proto server Business Insider podrobil hlavní pilíře trumpova exitového mostu z pařížské dohody pořádnému zátěžovému testu. 

"Pokud by USA od pařížské dohody neodstoupily, zaniklo by v příštích letech v USA až 2.7 milionu pracovních míst"

Donald Trump v tomto případě citoval studii think-tanku NERA, která byla podrobená velké kritice. Kontroverze tkvěla ve faktu, že studie počítá s tím nejpřísnějším scénářem, podle něhož by americký průmyslový sektor musel eliminovat 40 procent emisí v průběhu příštích dvaceti let. Kalkulace navíc nebere v potaz příspěvek dalších odvětví na snižování emisí, dalším problémem je započítání jen minimální míry energetických inovací. A například odvětví solárních energií v posledních letech roste 17krát rychleji, než americká ekonomika.

"Pařížská dohoda vede pouze k nepatrnému snížení teploty o 0.2 stupně Celsia do konce tohoto století"

Čísla v tomto případě jsou bohužel naprosto jiná. Pokud by Země pokračovala v nastoleném trendu, zvýší se průměrná teplota ve světě o 4.2 stupně. Pokud by ale ctily pařížskou dohodu, teplotní zvýšení by dosáhlo pouze 3.3 stupně Celsia - z toho vyplývá, že pařížská dohoda by vedla ke zpomalení růstu teplot o 0.9 stupně Celsia. Podle NASA světová teplota od industriální éry vzrostla o 0.99 stupně Celsia.

"Pokud bychom pokračovali, ztratili bychom až tři miliardy dolarů, příjem domácností by se snížil až o sedm tisíc dolarů ročně"

Toto tvrzení je postavené na hypotéze výše uhlíkové daně na úrovni 36 dolarů a jejím postupném zvyšování o tři procenta ročně. Takovýto scénář by skutečně vyústil v pokles americké ekonomiky o 0.55 procenta ročně až do roku 2035, což by se přibližně rovnalo deklarované ztrátě. Nicméně. Podle think-tanku Zdroje budoucnosti (Resources of the Future) by mohly USA dosáhnout závazků plynoucích z pařížské dohody i při mnohem nižší uhlíkové dani. Think-tank uvádí, že pokud by byla daň konstantní na úrovni 21.22 dolaru či 16.87 dolaru s ročním tříprocentním růstem, znamenalo by to snížení ekonomiky jen o 0.1, respektive o 0.35 procenta - tedy podstatně méně. 

"V USA bychom měli více výpadků energetických sítí" (Trump tak nejspíše naznačoval, ž USA potřebuje energii z fosilních paliv, aby mohl uspokojit rostoucí poptávku)

Tento výrok není pravdivý. Výpadky sítě, známé jako blackouty, jsou způsobované primárně nepříznivými vlivy počasí – solárními a atmosférickými bouřemi, zemětřesením, zasažením bleskem. Mezi další důvody patří například teroristické útoky, přetoky energie či vysoká poptávka, která je patrná především v létě, kdy Američané začínají masově zapínat své klimatizace. Trump rovněž nejspíše nezohlednil výraznější růst teplot v budoucnu, který by zapříčinil ještě vyšší nároky na přenosovou soustavu a paradoxně tedy více blackoutů ve chvíli, kdy USA od pařížské dohody ustoupí. 

"Do tzv. Zeleného klimatického fondu bychom platili miliardy a miliardy"

Skutečně, USA se zavázaly přispět do Zeleného fondu třemi miliardami dolarů. To je skutečně více, než kolik dá jakákoliv jiná země. Na druhé straně ovšem stojí fakt, že USA jsou zodpovědné přibližně za třetinu oxidu uhličitého, který byl do nebes mezi lety 1850 a 2011 vypuštěn, takže vyšší náklady jsou logicky ospravedlnitelné. V přepočtu na obyvatele pak náklady pro USA vyznívají vyloženě příznivě – platí pouze něco málo přes devět dolarů na Američana. To takové Lucembursko se zavázalo přispívat 93 dolary na obyvatele, Švédsko pak 60 dolary na obyvatele. USA již do fondu přispěly miliardou dolarů.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1