Terorismus bez hranic: Odkud vylezli extremisté a proč se „deratizace“ neobejde bez Saúdů a Íránu

Jitka Jeníková

Islámský terorismus. Teroristické organizace. Fanatismus. Extremismus. Sebevražední muslimští atentátníci. Zdá se, jako by se vynořili odnikud a stejně jako do bájné hydry můžete sekat, jak chcete, ale jakmile se zbavíte jedné hlavy, vyrostou místo ní dvě. Extremistická, po násilí sahající nadnárodní hnutí přitom nejsou výsadou Blízkého východu, a nejsou spjatá pouze s naší dobou.

I když je pravda, že se právě v tomto regionu vyskytují v hodně vysoké koncentraci. Představují zásadní bezpečnostní hrozbu a jejich existenci nelze dlouhodobě ignorovat. Kde tedy hledat kořeny podobných hnutí? Co jsou vlastně zač?

Islámský stát i P.K.K

Všechny tyto organizace mají, jak zdůrazňuje analytik amerického think-tanku Middle East Institute Paul Salem, několik společných rysů: jsou to nestátní organizace, ačkoliv některé mohou jisté státy podporovat a jiné se mohou za stát prohlašovat; jsou ozbrojené, mají poměrně jasné politické cíle a jako nástroj jim slouží násilí páchané na civilistech. Řadíme mezi ně například Islámský stát nebo al-Káidu, patřit k nim může v závislosti na postoji třeba také Hizballáh a Hamás, ale i P.K.K.

Manuál pro výklad Erdoganových vět aneb Jak v NATO spolupracovat se sultánem. Komentář Pavla Novotného

sinfin.digital