Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Terorista z Manchesteru byl 4 dny před útokem v Praze a Düsseldorfu. Němci jsou v pohotovosti

Terorista z Manchesteru byl 4 dny před útokem v Praze a Düsseldorfu. Němci jsou v pohotovosti

Dvaadvacetiletý Salman Abedi, který pomocí podomácku vyrobené výbušniny v pondělí po koncertu Ariany Grande zavraždil v Manchesteru dvaadvacet lidí a desítky dalších zranil, byl krátce před hrůzným činem v Libyi. Cestou zpátky letěl přes Prahu do Düsseldorfu.

Vyšetřovatelé zkoumají možné napojení manchesterského útočníka Salmana Abediho na džihádistické buňky v Německu. Jen čtyři dny před odpálením hřebíkové bomby navštívil islamistický radikál Düsseldorf, kam doletěl z pražského letiště, a byl i ve Frankfurtu, jak informují německé deníky Der TagesspiegelFocus Online s odvoláním na bezpečnostní zdroje z metropole.

Právě metropole Hesenska, Frankfurt nad Mohanem, přitom zažil kvůli rozsáhlé džihádistické síti v únoru sérii velkých policejních razií. O islamistech ze Severního Porýní – Vestfálska se zase mluvilo v souvislosti s útočníkem Anisem Amrim z berlínského vánočního trhu.

Vyšetřovatelé oddělení pro boj s terorismem mají silné podezření, že byl manchesterský terorista napojen na radikály v Severním Porýní – Vestfálsku. Předmětem pátrání kriminalistů je také to, z jaké strany se dostalo atentátníkovi finanční podpory. Stopy by tak podle nových zjištění mohly vést i do Německa.

„Teroristická scéna je na mezinárodní úrovni propojená,“ řekl Focusu vysoce postavený člověk ze Spolkového kriminalistického úřadu. „Musíme zjistit, zda poznal Abedi v Sýrii lidi, se kterými se nyní setkal v Severním Porýní – Vestfálsku nebo Hesensku,“ cituje deník experta. V Sýrii absolvoval Abedi před dvěma lety vojenský výcvik a do velké Británie se vracel právě přes Frankfurt.

Velká Británie po útoku zvedla stupeň ohrožení terorismem na nejvyšší, pátou úroveň, premiérka Theresa Mayová varovala před možností druhého útoku. V pohotovosti jsou po zjištěních i Němci, v zemi se konají oslavy evangelické reformace, v sobotu navíc v hlavním městě vyvrcholí fotbalový pohár finálovým zápasem mezi Borussií Dortmund a Eintrachtem Frankfurt.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1